Šílená posedlost

Tahle kniha byla jízda. První díl se mi líbil, i když mi moc nesedělo mafinaské prostředí. To je sice i tady, ale není to hlavním tématem knihy. A Christian... toxický, manipulativní, a zároveň neskutečně návykový. Gianna ztracená a semletá životem, přesto stále mající jiskru a vtip. Trošku mi to připomíná dynamiku ze série Crossfire. Nemám, co bych vytkla, dokonalost sama.

 Ona je mafiánskou paničkou. On je federální agent. Ona je příliš hlučná, vyzývavá a společenská. On je naopak vzorem morálky, protože je čestný muž dodržující zákon. Ale pravda je někde jinde. Ona má své démony a záchvaty paniky. On má svá traumata a je chladnokrevným zabijákem. Životy těch dvou se jedné noci propletou a osudově je spojí.   Oproti Sladké nevědomosti, která byla opravdu „romantičtějšího“ rázu se Šílená posedlost potýká se závažnými tématy. Christian měl svá traumata, která plynula z jeho neskutečně kruté a smutné minulosti a Gianna se sama potýkala se svými démony minulosti a rolí pouhé „ženy na vdávání,“ která bude patřit tomu, koho jí někdo určí. Každý z nich se se svou minulostí a osudem vyrovnával po svém a oba věděli, že některé rány se prostě nikdy úplně nezhojí. Oba v příběhu museli odhodit své masky a přestat předstírat.   Nechci vůbec říkat, že Elena a Nico z předchozího dílu to měli snadné, to vůbec ne, ale přece jenom jejich příběh byl romantičtější a jejich cesta k sobě jednodušší, než v případě Gianny a Christiana. Jiskření tu sice bylo také hmatatelné, ale přece jenom každý měl své důvody proč to nenechat propuknout a proč se radši jeden od druhého držet dál. I když mi tedy přišlo, že Nico svou bývalou macechu a Christiana trošku nenápadně popostrkoval.   Příběh je rozdělen na dvě časové roviny, takže čtenář má možnost poznat do hloubky Giannin příběh a také proč chová ke Christianovi takovou nevraživost a zároveň je k němu tak moc přitahována. Líbilo se mi, jak se jejich vztah pomalu vyvíjel, jak to každého zaválo jinam, a přesto se vždycky nějakým způsobem potkali.   Šílená posedlost se mi líbila o chloupek víc než Sladká nevědomost, protože mám asi raději ty „tragičtější“ postavy, které se dočkají své šťastného konce.