Sicilští lvi

Zajímavá kniha, rodinná sága, popisující postupný vzestup rodiny Floriů na Sicílii. Kniha je zajímavá nejen formou (rodinné ságy mě prostě baví), ale i zvláštním stylem psaní, kdy 2 generace této opravdu existující rodiny velmi bohatých podnikatelů sledujeme jakoby ve střípcích událostí mezi nimiž plynou někdy i celé roky. Opravdu zvláštní, střídmý styl, docela čtivý, ale musíte si na něj zvyknout a nemusí sedět každému . Nedávám plné hodnocení , protože se mi místy kniha zdála trochu zdlouhavá. Ještě dodávám, že zde obálka dosti klame tělem a dle ní bych soudila, že půjde o romantiku a takové to "lehčí čtení". Chyba lávky, troufám si říct, že milovnice rodinných ság ve stylu Anne Jacobs,sáhnou-li po této knize, budou asi zklamané. Ale třeba taky ne :)). No a teď se těším na nějaký pěkný thriller! :-)

(audiokniha & možné spoilery) Kniha je tematicky určitě zajímavá, ale autorka ji bohužel pojala až trochu moc rozvláčně. Jinak se mi ale příběh rodiny Floriů líbil a pokud vyjde pokračování, tak si ho určitě nedám ujít ;-). Začátek knihy je naprosto strhující, autorka zde totiž popisuje zemětřesení, které příslušníky této rodiny donutí odejít z rodné Bagnary do Palerma. A tam si postupem času vybudují impérium, které je známé a slavné do dnešních dnů. Ignazio, který brzy pohřbí svého bratra Paola, je okolnostmi donucený postarat se o jeho manželku i syna Vincenza. Konkrétně Vincenzo je tvrdý, neústupný člověk, který mi nebyl sympatický ani trochu. Ten si posléze najde milenku Giulii, která mu sice porodí děti, ale než dojde ke svatbě, uplyne několik dalších let. A až se dozvíte důvod, který ho přece jen ke sňatku přiměje, tak nad ním budete jen nevěřícně kroutit hlavou - přestože se obávám, že to tak tenkrát bylo (hlavně v patriarchální Itálii) běžnější, než dnes. Zase na druhou stranu musím uznat, že bez těch zmíněných vlastností by pravděpodobně Vincenzo nevybudoval tak rozsáhlé a mocné impérium... Autorka používá ve svém vyprávění docela velké skoky v čase, proto je například některá osoba teprve novorozeně a za nedlouho už dítko málem školního věku. Ale dá se na to zvyknout ;-). Každopádně jí přičítám k dobru, že mě donutila si o rodině Floriů vygooglit, co se dalo :-). A určitě se jedná o zajímavé osudy...

1. díl ságy rodu Floriů se odehrává v letech 1799 – 1868 a věnuje se prvním dvěma úspěšným generacím a počátečnímu budování budoucího impéria, které postupně získávalo bohatství, vliv a moc napříč všemi spektry podnikání (F. se začali nejdříve pohybovat v obchodních kruzích, později finančních, průmyslových, pak vstoupili i do politiky, sportu, umění a provozovali salóny pro nejvýznamnější osobnosti své doby). Floriové patří dodnes mezi známé a vlivné italské dynastie. Díky tomuto románu jsem se dozvěděla nebo připomenula si některé historické události, na začátku kapitol je navíc dějepisná vsuvka, která dává osobní historii rodiny do kontextu s důležitými událostmi. 1. díl se věnuje prvním dvěma generacím těchto nejdříve jen nemajetných přistěhovalců z Kalábrie, kteří se v kosmopolitním Palermu pokouší rozjet obchod s kořením a léčivými bylinami. Dva bratry tady čeká kromě tvrdé práce i vypořádání se s předsudky, se závistí, pomluvami konkurentů. Čeká je i pořádná dávka odříkání, pracují i na úkor svého volného času a osobních vztahů. (Těžký úděl padl zejména na Paola, který nejenom že vedl v počátcích obchod, měl i nepřizpůsobivou ženu, která se v novém bydlišti cítila vykořeněná a chovala k němu pro mě až nesympatický nevděk.) Dál vyzrazovat nebudu, jen podotýkám, že po trochu méně záživném začátku příběh chytne a děj se rozjede, byla by škoda mu nedat větší šanci a předčasně jej odložit. Společenský román je sympatický v tom, že dává chvíli prostor podnikání, kterou mají na starosti muži, nevynechává ovšem ani ženské osudy. Mírně převažuje dokonce spíš vztahová část, dozvídáme se třeba, jak fungovalo čísi manželství, až jsem si říkala, jestli to nesklouzává do ženského čtiva. Ale není tomu tak. Hned jsou ženské radosti a starosti vyváženy těmi mužskými, obchodnickými, takže by se román mohl líbit i pár mužským čtenářům, i když nezapře, že byl psaný ženskou rukou a tenhle pohled převažuje. Jak jsem už psala já i mé předchůdkyně, začátek může být trochu problematický. Velký podíl na tom má méně obvyklejší přítomný čas, v kterém je netradičně vyprávěný a musela jsem si na něj zvyknout. Občas se do vyprávění dokonce vkrade i čas budoucí, takže možná i pro to jsem prvních pár stran musela bojovat s pocity baví nebaví a občas jsem byla myšlenkami jinde. Nakonec si mě román získal a teď váhám mezi slušnými 3 až 4 hvězdami. Četby nelituju, kdyby byly všechny společenské romány psané alespoň na téhle úrovni, byla bych spokojená.