Šíbr

Šíbr je prototyp člověka, jenž dokázal využít nepříznivou situaci ve svůj prospěch, hodně zažil, hodně vypil, hodně vykouřil (kouří vlastně pořád, skoro v každém okně je s cigaretou), rád vypráví zaručeně pravdivé válečné historky, nebo se spíš rád poslouchá, a u nějž jeden nemá nikdy jistotu, jestli to, co vypráví, se skutečně stalo, nebo jestli se náhodou nenechal unést svým nesporným vypravěčským talentem. Z příběhu tak vystupuje množstí tu více tu méně uveřitelných válečných historek. Ale i na těch sto stranách je to dost ukecané a nepřehledné. Sám Neven se celým tím válečným marasmem tak nějak proplácal. Mírový stav ale těmhle postavičkám balancujícím neustále na hranicích zákona moc nepřeje... Celkově slabší než Goradže, ale i tak dobré.

Komiksový portrét jednoho z účastníků novodobých sarajevských válečných událostí, člověka, s morálně velmi problematickým profilem. Joe Sacco ho nechává promlouvat, líčit události, odhalovat jakési neurčité pravdy... Výsledkem je divoký balkánský mix, v němž se drobná osobní (možná až pábitelská) interpretace velkých dějin střetává s atmosférou běsnění, neustále se vracejících se hořkostí či pocitu neukotvenosti. Realita se rozpíjí a bobtná, spravedlnost a pravda se stává komplikovanou, nová mytologie bují...