Severní den

Severní den je kniha, která mě nejdříve okouzlila svou opravdu skvostnou obálkou a tím jak měděně svítí na světle a pak dokonalým obsahem. Děj se odehrává na ostrově Nordtag - zvaném Severní město, o kterém se dozvídáme z osudů lidí v něm žijících. Pochmurné deštivé město jako takové, bych přirovnala k Ocelovému městu od mého oblíbeného spisovatele Julese Verna. Můj oblíbený čtenář nero 13, který tuto knihu ve svém moc pěkném komentáři zmínil, mě tím navnadil si tuto knihu koupit a jsem tomu moc ráda. Autor Ondřej Blaho mě naprosto dostal svojí úžasnou fantazií, tím jak famózně vylíčil Nordtag, přidal k němu úžasnou mapu a s ní neobyčejné příběhy, neobyčejných lidí. Nezbývá mi než čekat na pokračování, které si nenechám ujít.

Byť je Ondřej Blaho nováčkem na tuzemské literární scéně, jeho románová prvotina exceluje tvůrčí imaginací i řemeslným provedením. A třebaže se pohybuje na hraně různých žánrů, snadno okouzlí kulisami záhadného ostrova, kde zdánlivě nekončící lijavec způsobuje postupný rozklad všeho – od megalomanských strojů po obyčejné lidské vztahy. Chvilku sice trvá, než čtenář chytne stejnou vlnu jako autor, protože ten mu vskutku nedává nic zadarmo. Od prvních stran na něj chrlí postavy a flashbacky, přičemž udělat si v tom pořádek může být pro jednoho oříšek. Necháte-li se však unášet dějem a fantazií, po úvodní třetině zjistíte, že se od zápletky nedokážete odtrhnout. Když pak dojde na naprosto nečekané zmasakrování všech městských kněží, člověku začne vrtat hlavou, jakým že směrem se zápletka asi bude ubírat. A najednou tu máte závěr v podobně noční můry každé dobře myšlené revoluce… Rovnou přiznávám, že Severní den mi skřípl hlavu. Šel jsem ven, projít se v davu, alespoň chvíli nebýt sám.