Severina a Simeón

Co se dá k této knize napsat? Zřejmě mnohé! Ale myslím, že v pár větách nelze vyjádřit to, co vše uvnitř najdete. Je toho tolik, co se tu dozvíte a co vás donutí přemýšlet o Španělsku jinak. Severina měla netypické dětství, matka ji učila doma, aby nemusela docházet do režimních škol. Rodiče byli odpůrci generála Franka a otec se zapojoval i do ilegálních akcí. Když přijde o rodiče, touží si zařídit vlastní domov. Jako dvacetiletá přijíždí do horské vesnice v Pyrenejích, kde se má stát učitelkou. Potkává zde zvláštní postavu Simeóna a díky rozhovorům, které s ním vede, si dá konečně mnohé dohromady a zjišťuje, jací vlastně její rodiče byli ve skutečnosti. Mám ráda, když mi má kniha co předat. Ať už to jsou emoce nebo vědomosti. Tentokrát to byly právě nové informace, díky kterým si mě kniha získala. Občanská válka ve Španělsku je období, o kterém nemám příliš mnoho znalostí, a i když je v knize vždy ukázána jen na několika lidských osudech, zaujala mě natolik, že jsem si dohledávala další informace a po dočtení toho ve mně opravdu mnoho zůstalo. Kromě toho, je tu skvěle ukázán život v horské vesnici, jsou tu nádherně vykreslené jednotlivé postavy, které v příběhu poznáme. Obzvlášť pak samotná Severina, která je jiná, ale přirostla mi k srdci. K této knize je potřeba přistupovat bez očekávání a užít si to, co přijde. Podle anotace jsem čekala sáhodlouhé vážné hovory a možná až příliš složité myšlenky. Ano, to vše tam také bylo, ale zároveň to bylo drsné, provokativní a plné života. Severina a Simeón je kniha o svobodě a o jejím hledání, a to v době, kdy svoboda nebyla samozřejmostí.

Severina a Simeón je kniha napsaná krásným jazykem. Předkládá zajímavý příběh odbojářského manželského páru, který svou činnost dokázala velmi důmyslně tajit před svou jedinou dcerou, věnuje se taky osamělosti a neschopnosti navazovat hluboké vztahy, která plyne z izolovanosti v dětství, ukazuje poměrně zaostalý život ve španělské horské vesnici. Ale ve chvíli, kdy má pokračovat a vrcholit jako studie paměti, tak končí velmi zkratkovitě, a to považuji za velikou škodu. Podle anotací a recenzí jsem čekala, že právě paměti se bude román věnovat ve velké míře, bohužel autorka toto téma shrnula do několika desítek posledních stránek, čímž považuji potenciál celého díla za nevyužitý.