Vzhledem k současné situaci vyvolává kniha více emocí. Sestřičky se potýkají s každodenní realitou války, bombardování, strachu, i obav o své blízké a pacienty. Vítala jsem návrat mezi známé i nové sestry. Líbí se mi posun v životech jednotlivých postav a vývoj charakterů. Autorka vždy do příběhu dovede nové postavy, tentokráte tři mladé dívky, pocházejících z různých poměrů a rodinného zázemí. Tíživá realita války zamává s jejich životy. Nic není jako dřív. Nic není jisté. Ticho je nahrazeno vytím sirén ohlašujícím další a další nálet. Ztráty se stávají součástí života. Uprostřed trosek životů stojí trosky nemocnice, která skrze nasazení zaměstnanců bojuje, aby zůstala ostrůvkem naděje pro zraněné a potřebné.

Moc jsem se těšila vrátit se zpátky k sestřičkám, je to moje oblíbená série .o)) Další pokračování životní cesty, naše staré známé Dora a Helen, které jsou od prvních dílů a přidávají se nové postavy, které mají svůj příběh a krásně zapadají do 6 dílu. Nemocnici došlo k velkým změnám, rok 1940 jak se pracuje za války, kde padají bomby a sestřičky se snaží pečovat o nemocné a raněné... Autorka umí vyprávět byl to emoční příběh, ale už ted se nemůžu dočkat pokračování