Sedm a půl roku

Zaujala mne svou anotací a trefila se do mého celoročního rozpoložení, že vyhledávám knihy pro ženy s něčím navíc ne jen s romantickou složkou, kdy se na konci dočkáme růžových obláčků s naprosto dokonalými hrdiny a hrdinkami. Prostě kniha ze mě nesmí dělat čtenářskou trubku, ale čtenářku, která umí přemýšlet. A tady se to povedlo. Bravurně popsaný milenecký vztah, který pozná většina z nás, že ač se snažíte jak můžete, tak náklonnosti k druhému se nejde jen tak zbavit, i když víte, že ten vztah není úplně v pohodě. No vztah by možná v pohodě byl, ale partner jaksi nechápe podstatu zdravého vztahu a to je nedělat si z vás dobrý den, nedělat si z vás jistotu do každého počasí a nedělat si z vás fenu na písknutí. To fakt ne. A než člověk pozná, že to tak opravdu je, tak to prostě chvilku trvá. Autorka excelentně popisuje turbulence, vzlety a pády takového vztahu. A tleskám tomu, že hrdinka to nakonec zvládla a vysvobodila se z tohoto kruhu pobláznění, zamilovanosti, naštvanosti, odhodlání a opětovných návratů, aby to celé začalo zase nanovo. Většina z nás takový podobný vztah poznala. A díky němu pak najdeme svou hodnotu. A časem oceníme ještě víc, když najdeme toho pravého, tu pravou. Autorka navíc dokazuje, že abyste napsali parádní román vystihující podstatu toho, co chcete sdělit, nepotřebujete k tomu 500 stran. Tleskám.

V letošním roce jsem četla spoustu knih o životních situacích, které nejsou příjemné. O ztrátě, nevěře, neshodám… Myslím si, že tolik knih z tohohle rybníčku jsem nepřečetla nikdy tolik, jako v letošním roce. Knihám tohohle typu jsem se více otevřela a vůbec toho nelituju. Jednou z těchto knih je i nová kniha od Evy Zupančič, Sedm a půl roku. . Název knihy nemůže být přiléhavější. Hlavní postava Linda je skvělá, až na to, že potkala totálního blba a manipulátora. A my jsme svědky jejich opravdu turbulentního vztahu, kde se střídají kapitoly z minulosti, ale i ze současnosti. Nemusí být ani nijak extra označené, stačí pár řádků a bezpečně víte, kde se v ději nacházíte. . Linda je skvělá postava - normální ženská, která prostě chce k někomu patřit, což je naprosto normální lidská potřeba. Musím říct, že mi byla opravdu blízká a já jí strašně fandila. A pak je tu Daniel… u něj bych hledala hodně dlouho aspoň něco pozitivního a myslím, že by se mi to stejně nepovedlo. . Kniha byla neskutečně čtivá a je to jeden z těch příběhů, který Vás prostě čapne a už nepustí. Stačilo několik málo stran a já hlavní hrdinku nahlas povzbuzovala a naopak nadávala na Daniela, který mě točil jako lodní šroub. Musím se přiznat, že jsem ráno při snídani rozečetla a ještě ten den dočítala. Nešlo přestat. . Vůbec by mi nevadilo, kdyby kniha měla více stran. Čtení bylo opravdu rychlé, možná až moc, nebránila bych se nějaké vedlejší lince, která by příběh trošičku nafoukla. Ale celkov jsem opravdu překvapená. Byl to sice bolavý příběh, ale natolik ze života, že by se klidně mohl stát. Moc se těším na další knihy autorky!