Kniha je psaná formou rozhovorů novináře Petra Havla se známým soukromým zemědělcem Danielem Pitekem. Pokud vás zajímá problematika trvale udržitelného hospodaření, stavu českých lesů, zadržování vody v krajině, ochrana kvality půdy a zdrojů vody, jak v praxi reagovat na klimatické změny, je to kniha pro vás. Nikdo vám lépe neodpoví než tento sedlák, lesník a ochrance přírody s vice než 30 letými zkušenostmi. Povídání dvou profesionálů rozhodně zaujme a poučí..

Skvělé a čtivé repetitorium poznatků především o zemědělském a lesnickém hospodaření, které je vůči přírodě šetrné a nedecimuje naši krajinu. Výhodou je jednak živý jazyk: občas má člověk pocit, jako by s Danielem Pitkem seděl někde na zápraží statku u piva, hleděl na Milešovku a louky a sady pod ní – a sedlák mu o tom všem zasvěceně, ale přátelsky vyprávěl. A jednak a zejména vzácné propojení perspektivy praktika-hospodáře a člověka, jemuž leží na srdci pestrá biodiverzita naší přírody a ekologická udržitelnost veškerých lidských zásahů do krajiny. A – chtělo by se dodat – člověka společensky nelhostejného, občansky angažovaného, člověk překypujícího energií, se zájmem o celou řadu oborů a oblastí lidského konání, ale i pozoruhodnou rodinnou a osobnostní minulostí, kdy mj. lesničil ve Středohoří a na Šumavě, dělal řidiče u cirkusu, snil o životě v kanadských lesích, učil se kapitalismu v Bavorsku, rozjel úspěšnou firmu na sádrokartony... Řada probíraných témat je mi blízká a leccos už jsem o nich četl, ale kniha je, jak naznačeno výše, užitečná i jako zopakování. A pak hlavně díky tomu, že zapojuje tu praktickou dimenzi. Petr Havel, který rozhovor vedl, ji doplnil o kontextové informace v šedivých rámečcích. Vůči nim směřuji drobnou výtku, že občas souvisí s předmětem rozhovoru jen velmi volně nebo skoro vůbec. Navíc mají občas ambici podat ve zkratce něco, co nejde (resp. nějak jde, ale nemá to valnou výpovědní hodnotu) – kupř. charakterizovat České středohoří nebo chráněná území v ČR jako celek (čísla samotná bez příměrů a srovnávání málokomu něco řeknou). Jiné jsou ovšem užitečné a přínosné: zaujal mě třeba ten o hodnotě stromů. Fotografické přílohy, zdařilé i zajímavé, by měly být barevné, na rozdíl od jiných rozhovorových svazků na nich převážně není jen zpovídaný někde doma u stolu nebo beztak černobílé snímky z rodinného archivu, ale záběry z přírody, se zvířaty, louky a tůně či aktivní rolnická činnost. V černobílé podobě to je nevýrazné a efekt je velmi oslaben. To ale není vina autorů, nýbrž nakladatele. No a pak škoda několika překlepů. Ale těm je v dnešním zběsilém vydavatelském provozu těžké se vyhnout, takže se bohužel staly bezmála pravidlem. Kniha v každém případě doporučeníhodná. Kéž by se stala povinnou četbou na zemědělských a lesnických středních školách, ČZU a MENDELU.