Sbor chilburských dam

Knížkou jsem byla doslova nadšená. Lidský a dojemný příběh se odehrává pouze v omezeném časovém období od března do září 1940 a je psán z pohledu několika postav, kdy největší prostor mají čtyři různé ženy - různého věku, charakteru a tudíž i chápání světa. V komentářích jsem se dočetla názory, že je to červená knihovna nebo že všechny vypravěčky píší svoje záznamy stejně - za sebe se ale s těmito názory neztotožňuji. Chápu sice, proč to čitatelky uvádějí, protože ano, dojde i na lásku, ale rozhodně se všechno netočí kolem dvou zamilovaných lidí a jejich pocitech (to je moje představa o knize, kterou bych označila jako červenou knihovnu nebo "slaďák"). Tady toho bylo mnohem, mnohem víc! Co se týče stylu psaní knihy, také je maličko patrné, že jde o autorčinu prvotinu, ale pokud by všichni autoři svá první díla napsali jako ona, tak tleskám! Osobně tuhle knížku beru jako oslavu nelehkého údělu žen ve válečném období a toho, jak se s tímhle břemenem dokázaly vypořádat (nejen pomocí zpěvu). Zpěv tvoří určitou linku příběhu, nikoli hlavní, která ale krásně podbarvuje hlubší poselství celé knížky: "Hudba je o vášni. Je o lidskosti. Potřebujeme do našich hlasů vnést vlastní vášně. Musíme každý tón, každé slovo prodchnout vlastními příběhy."

Zajímavá kniha, příběhy žen z anglického venkova z válečného období psané formou deníků ve kterých autorky líčí život z této těžké doby. Život v Chilbury válka úplně změnila, je zde plno nezapomenutelných postav. Kniha se četla velmi dobře.