Sbohem, Eri

Skvělá jednodílovka. Děj je zajímavý, jsou tam chvíle které jsou smutné, ale i zábavné. Konec jsem naprosto nečekala, ale zároven dopadl nejlíp jak mohl.

Začala bych dvěma hlavníma myšlenkama: 1) Povedlo se, abych jako čtenář nepoznala, kde končí fikce a začíná realita? (To vyšlo na 100%.) 2) Povedlo se, abych jako po správném filmu skočila právě v jedné z těch dvou poloh, které definují správný film? (To vyšlo na 100%.) Ale abych byla trochu víc konkrétnější. "Sbohem, Eri" je povedená kniha, která si se mnou celou dobu hrála, protože jsem tápala. A já tápala tak strašně ráda! A když už jsem dostala odpověď, stejně jsem si ani tak nemohla být jistá, jestli to je skutečně tak. A to mi moc vyhovovalo. Protože zrovna v tomhle příběhu asi nejvíc rozhodne, v jakém jste rozpoložení před čtením. Ani bych se nedivila, kdyby tohle někdo odsoudil jako blbost. Fakt bych se nedivila, ale i tak by mi to (ho?) bylo líto. "Sbohem, Eri" je totiž pekelně povedená kniha. A co si budeme, způsob jakým si hraje/dělá legraci z meta konceptu je prostě skvělý. A potom přijde konec. Konec, který.... ...to se moc povedlo  :)