Saving 6

Po dvou předchozích dílech už jsem přesně věděla, do čeho jdu. Znám styl Chloe Walsh, vím, že její knihy nejsou žádná oddechovka, a stejně mě znovu dostala. Saving 6 je syrové, bolestivé, místy opravdu toxické čtení, ale zároveň neuvěřitelně návykové. Joey Lynch je postava, která vám zlomí srdce. Kluk, který musel dospět mnohem dřív, než měl, a na svých bedrech nese víc, než by měl unést kdokoliv. Jeho život je plný bolesti, závislosti a špatných rozhodnutí, ale právě proto působí tak skutečně. A pak je tu Aoife – energická, tvrdohlavá a plná života. Jejich vztah není jednoduchý ani pohádkový, ale o to víc mu budete fandit. Na téhle sérii mě baví, že autorka nic nepřikrášluje. Ukazuje i ty nejtemnější stránky života a vztahů, a přesto mezi tím vším dokáže vytvořit momenty, které vás zahřejí u srdce. Připravte se ale na silné emoce – tahle kniha vás nebude šetřit. Ano, některé situace jsou toxické a nepěkné, ale přesně to k Joeyho příběhu patří. Není to romantika, kde je všechno růžové. Je to příběh o bolesti, přežívání, první lásce a naději, že i z těch nejhlubších pádů vede cesta ven. Pokud vás první dva díly bavily, Saving 6 si rozhodně nenechte ujít. A pokud se série trochu bojíte, protože všude čtete, jak je emočně náročná, nenechte se odradit. Ano, bolí. Ano, občas vás naštve. Ale právě proto je tak výjimečná. Chloe Walsh píše tak, že se od knihy prostě nedokážete odtrhnout. Já už teď netrpělivě vyhlížím další díl...

Tahle kniha fyzicky bolí, tak moc jsou tam ty emoce silné. Po přečtení Binding 13 a Keeping 13, které jsou skvělé, musím konstatovat, že Saving 6 je ještě jiný level a do Joeyho Lynche, který byl v předchozích dílech jen vedlejší postavou, se prostě zamilujete. Naprosto úžasná kniha, přečteno bez dechu za dva dny. P.S. Až po napsání recenze jsem si přečetla poděkování autorky na konci knihy, ze kterého jsem pochopila, proč je tato kniha taková, jaká je, proč je mnohem silnější než ty předchozí... "Když mi loni umřel syn, nikdy by mě nenapadlo, že znovu najdu motivaci, nadšení a sílu potřebnou k přežití a orientaci ve světě knih... Nevím, jestli píšu stejně, jako jsem psala před jeho smrtí. Ani netuším, jestli někdy budu. Ale zkusila jsem to. Vložila jsem svoje útrapy do postavy, s jejíž bolestí a duševním utrpením jsem se mohla ztotožnit. Svůj smutek a hněv jsem vylila na tyto stránky..."