Šarlatové písmeno

Pre mňa je Šarlátové písmeno hlavne štúdia duševného stavu človeka síce nepotrestaného spoločnosťou, ale dobre si uvedomujúceho svoje zlyhanie, dusiaceho sa svojou vlastnou neschopnosťou prijať zodpovedajúci trest a pokaziť si život, ale aj túžbou zbaviť sa viny a dosiahnuť vykúpenie. Z tejto perspektívy Hester obišla najlepšie, lebo aj keď jej poníženie v podobe písmena na jej hrudi bolo všetkým viditeľné, jej svedomie sa týmto očistilo a ona bola dostatočne silná na to, aby to prijala, vydržala a pretvorila v niečo úctyhodné.

Silný příběh o pokrytectví, hříchu, pokání a odvaze žít. A také o puritánské společnosti, jíž se prodírá trojúhelník nejen milostný, jehož vrcholy jsou Hester Prynnová, matka nemanželského dítěte s ADHD Perly, duchovní Artur Dimmesdale a pomstychtivý lékař Roger Chillingworth. Jejich proplétání a spění k morálnímu vítězství či pádu je fascinující. Stejně jako popis života v Nové Anglii a obrácená perspektiva: místem zaslíbeným rozhodně není Amerika... Jinak souhlasím s ostatními - úvod je vražedný a větší tah na branku by vyprávění prospěl.