Sára Kniha třetí

Třetí kniha pouští do příběhu další postavu, Anetu, další kamarádku, tak zažijeme konfrontaci nejprve s cizí osobou, která se nám pomalu odkrývá, zjistíme, že ztratila matku, a jak se dá s tímto vyrovnat, pak holky řeší zranění svého kamaráda Setha....... tedy máme k nahlédnutí jiné životní situace a k tomu rady Šalamouna /moudré sovy/. My, poučeni z předchozích knih však již víme, že musíme zůstat otevřeni /mít otevřený ventil/, musíme vibrovat /být napojený na Proud/ a nezaměřovat se na to co nechceme, nýbrž se soustředit na svá přání /to co nechceme, tedy negativní emoce nahradit pozitivními, pak se otevíráme/ a nespěchat!!!! Sebe si představit jako drahokam, který pod tíhou starostí světa zešedl, zanesl se, není již lesklý, krásný, třpytivý, ale když jej začneme leštit /aktivně sbírat pozitivní myšlenky/, pak zjistíme, že je stále stejně krásný. Stačí kousek po kousku, a nepřestávat pracovat. Ten kdo to vzdá, rezignoval na život. Tohle si z knihy odnáším já.

Sáru miluju. Naučit se zacházet se svými emocemi je asi to nejtěžší učení v životě. Je moc příjemné, že existuje knížka, která učí to, co se ve škole neprobírá. Myslím, že se bude hodně líbit i dospělým, kterým záleží na tom, aby se měli dobře nejen vně, ale také ve svém nitru. Když jsem knížku četla své dospělé přítelkyni, docela ji to vzalo, protože v příběhu Sáry viděla sama sebe. S emocemi je to výuková záležitost na celý život.