Sama a šťastná

Autorka v knize opakovaně popisuje, jak je nešťastná, protože je sama nebo jak je šťastná, protože je sama. Knihu jsem četla kvůli zařazení do Výzvy, jinak bych jí odložila po deseti stranách a o nic bych nepřišla.

Je to hlavně kniha o sólo cestování, než popis každodenního života single lidí, kteří chodí od pondělí do pátku do práce a nemůžou strávit většinu roku někde v zahraničí. Je fajn, že si autorka našla, co jí vyhovuje, ale mohlo být předem inzerováno, že většině lidí, která hledá pomoc s každodenní realitou, bude její způsob života nedostupný. Já sama a šťastná jsem a být single je pro mě trvalý, nikoli přechodný stav, takže jsem návod nehledala, ale zajímalo mě autorčino pojetí. V některých pasážích se zamýšlí nad tím, jak lidé vnímají single lidi, nad jejich diskriminací ve společnosti, nad tím, co znamená samota a osamělost. Tyhle části byly dobré, ale čekala jsem, že budou tvořit většinu knihy, jenže tu ve skutečnosti tvořilo cestování po Jižní Americe a poznávání nových lidí. Zprvu pro ni bylo těžké být sama a musela se to učit. Jako pro introvertku a skutečnou samotářku pro mě byla nepochopitelná její potřeba s někým pořád mluvit a sdílet, stejně jako to, že si neustále dělala nové přátele a randila, takže sama vlastně moc nebyla.