Sám přes duny do Dakaru

Tohle byla velká rychlovka. Asi první knížka, kterou se mi podařilo přelouskat zhruba za dvě a půl hodiny. Textu tam věru mnoho není a písmo skoro jak ve slabikáři. Po Olze Roučkové, první Češce, která dojela Dakar a Gabriele Novotné, první Češce, která dojela Dakar na motorce, jsem zvolil příběh Tomáše Tomečka, který rozhodně naopak není žádným nováčkem a který zůstal věrný závodění v opravdové Africe s cílem v hlavním městě Senegalu. I on svým způsobem také přepsal dějiny závodění. Je prvním, kdo absolvoval rallye, v tomto případě Africa Eco Race, sám v kamionu. Tomeček se závodění věnuje dlouhé roky, tato kniha mapuje pouze jeho dvě sólo jizdy Afrikou. Nebyl nikdy velkým vypravěčem, což je na textu vidět, je to velmi zkratkovité, a opravdu to popisuje prakticky bez nějakého úvodu příslušný ročník od vyjetí na technické přejímky, ale číst se to dá. To v případě první části, druhou jeho sólo účast tvoří přepis novinových článků do knižní podoby. A je to znát, tato část pro mě byla docela zklamáním, literární úroveň a informační hodnota vcelku odpovídá tomu, že jsou to přepsané články z novin. Co je milé, hodně kvalitních fotek a kvalitní papír. Ale v kontextu knih o dámách zmíněných v úvodu prostě za čtyři dát nemůžu. Kniha O. Roučkové byla o dost zajímavější a G. Novotná, to byl ve srovnání s tímhle úplně jiný level, příběhem i literárně. Tohle je takový solidní průměr, bez kterého by se ale dalo v klidu obejít.