Skvělá knížka. Věcně popsaná vojenská dráha Aleše Opaty od studií na vojenském gymnáziu až po kancelářské strázně na generálním štábu. Spousta zajímavých historek z misí, vážných i nevážných, které ilustrují titulní heslo. Jen kapitoly o působení na generálním štábu mi přišly slabší (ale taky asi těžko čekat nějaké vzrůšo od kancelářské práce, že?)

Od knihy čekal více, vše je popsáno jen povrchně, rychle. Uvítal bych mnohem větší počet stran, ale to je můj názor :-) Na druhou stranu mi kniha, jakožto člověku co se touto tématikou laicky zaobírá, hodně. Odnáším si hlavně pohled na vývoj naší armády, s čím se musela popasovat a zároveň i jak velký kus ušla za těch "pár let". Pro mne bylo nejzajímavější číst o tom, že nejmoudřejší byli jednotlivci a vizionáři, kteří naštěstí na některých postech byli a díky nim je AČR tam kde je, protože to mohlo být sakra horší. Osobně bych uvítal i klidně samostatnou knihu na téma propojování s NATO, jak funguje, proč je. A co mne hodně mrzelo byla právě velmi krátká závěrečná část od Krymu po současnost, jak NATO reagovalo a co se dělo. Tam jsem si odnesl nejvíce zajímavých informací. Díky za zajímavou četbu a nadčasový název knihy.