Zatím se mi vždycky potvrdilo, že když je špatná obálka, kniha moc kvalit nedosahuje. Pro někoho, kdo o Masarykovy ví jen to, že byl první československý prezident, je to určitě dobrý nástin života celé jeho rodiny. Ale nemohla jsem se ubránit dojmu, že autorka sama o sobě psát moc neumí. Stylisticky opakování slov, názory o tom, co je divné, vyzní dost neprofesionálně. A psát si úžasné recenze na své vlastní knížky mi hlava nebere už vůbec.

Pro toho, kdo jen zaslechl informace o prezidentu TGM, případně o jeho rodině je to příjemný, vlastně komplexní a přehledný první náhled. Pro ty, kdo už něco četli může přidat zajímavé detaily (každý ať posoudí dle svých znalostí:o)) Určitě jako velmi pozitivní je objektivita díky více zdrojům, nejen autorčina kompilace z předchozích děl. Sice to někdy narušuje čtivost (alespoň jiné písmo:o), ale životopis se prostě nečte jako román.... Zaujala mne poznámka k paní Charlottě "Na Národním divadle živě viděla, kolik toho Češi dovedou, když přestanou být nízcí a všední a začnou být konečně sami sebou." K poznámce v Závěrečném zamyšlení "Sága u čtenářů cílí na cit a pochopení, nikoliv snahu oslnit tíhou materiálů" mám 1 výhradu, kdy se autorka dost nedržela funkce životopisu (bez posuzování) - její osobní rozepsaný názor o "strašidelné záležitosti", kdy si Jan Masaryk "ustlal na zemi prozatímní lůžko, aby mohl být poslední noc se svou matkou." Nejde o dojemnost či psychickou odolnost, ale měla posouzení nechat na čtenáři !! A zvláště zde.... Vím jaké to je, když zemře máma, a kdo bohužel také už zná ví, jak výjimečná je to zkušenost, kterou teprve až prožijete můžete srovnávat s jinými svými ztrátami.... a zjistíte, že vždy je to nejvíc:o( Možná tak těžké jako ztráta dítěte, ale to neumím posoudit a ani není k věci. Osobně díky citacím od jiných autorů mám tipy na další čtení o této velmi výjimečné a zajímavé rodině. Zvláště pokud ji vnímáte jako příklad hrdosti, že někdo v naší zemi takový byl.... a není to tak dávno jako Karel IV.