Sága 10

Po dlouhé době jsem se vrátila do světa Sagy a bylo to setkání příjemné. Pravda, předchozí díly jsem si musela připomenout, abych se zorientovala v ději, kdo a co a proč dělá, ale to vůbec nevadí, užila jsem si to. A pak jsem na to směle navázala právě novým, desátým dílem. Naši hrdinové se dál protloukají vesmírem, jak jen mohou, aby unikli svým pronásledovatelům a zároveň se snaží žít svůj život vyrovnávat se se ztrátami. Nevím, jak to autoři dělají, že i v desátém díle to má pořád švih a šťávu, čtenáře to dokáže vtáhnout do děje a zabavit. Po grafické stránce opět výborné. Tohle je prostě srdcovka. Moc doufám, že se brzy dočkáme pokračování - ty pauzy mezi jednotlivými díly jako by byly skoro nekonečné.

Upřímně, neměla jsem tušení, jestli si to chci přečíst. Přeci jenom. Ten, kdo za mě tuhle sérii táhl nejvíc už není... Nový začátek, první díl po tvůrčí pauze. Je to jako po dlouhý době znovu nasednout na kolo. A byla to skoro až do poloviny dost rozvrzaná jízda. Navíc je tady časový skok. Který chápu. Přesto bylo moc fajn vrátit se alespoň na tu malou chvilku zpátky. A konec byl prostě fajn. Konečně přišel správný čas na to, aby to ze sebe Hazel všechno dostala. A pokud bude mít stálé víc prostoru, bude to za mě super  :) Jo, a k Fioně Staples. Její práce je tady fajn, protože mám dobrý základ. Takže jako vždycky. Jenom jsem asi čekala, že třeba přijde s něčím novým. I kdyby se to mělo týkat třeba jenom oken. Ale tady nic takového není ani náznakem. Nejsem rozhodnutá, zda jsem s tím ok... Co bude dál, mě zajímá. Jenom mě nijak neuchvátil nový začátek. Hned od začátku... :(