Sága 10

Po dlouhé době jsem se vrátila do světa Sagy a bylo to setkání příjemné. Pravda, předchozí díly jsem si musela připomenout, abych se zorientovala v ději, kdo a co a proč dělá, ale to vůbec nevadí, užila jsem si to. A pak jsem na to směle navázala právě novým, desátým dílem. Naši hrdinové se dál protloukají vesmírem, jak jen mohou, aby unikli svým pronásledovatelům a zároveň se snaží žít svůj život vyrovnávat se se ztrátami. Nevím, jak to autoři dělají, že i v desátém díle to má pořád švih a šťávu, čtenáře to dokáže vtáhnout do děje a zabavit. Po grafické stránce opět výborné. Tohle je prostě srdcovka. Moc doufám, že se brzy dočkáme pokračování - ty pauzy mezi jednotlivými díly jako by byly skoro nekonečné.

„Kurva, některý vaše ryby jsou tak pěkný, že bych je vojel.“ Čtyři roky nás nechala tvůrčí parta, která se Ságou zaobírá, čekat na další pokračování. Co se asi stalo, že si dali takový čas? Byl to nějaký tvůrčí blog a nevěděli si rady jak pokračovat nebo se pohádali a trucovali a nepsali? No, těžko říci. Hlavně, že jsme se všichni dočkali. Za ty čtyři roky čekání toho čtenář docela dost zapomene, tak že jsem měl rozjezd docela zmatečný. Avšak stačila chvilka a byl jsem zase v Sáze. Jenže, kam jsem se to časem dostal? Nejsme nějak moc daleko? Sakra, jsme. Tvůrci nějak po čase zapomněli na čas a jakoby skočil s nima. Inu, budiž. S tím čtenář nic nenadělá. „Otec mě naučil, že důležitou součástí umění, jak přežít, jen vědět, kdy držet kušnu,“ Citát: Kojení je kravina! Co však musím uznat, je fakt, že po tak dlouhé pauze se tvůrci nesnaží nějak moc inovovat. Že zůstali u staré, již zajeté stopy. Barvy, kresba a nakonec i dialogy jdou ve stejné stopě předcházejících devíti svazků. Jen některé celostránkové kresby jsou víc propracovanější a nejsou tak jednoduché, jako třeba přebalová stránka. U dialogů bych se mohl škát, že některé nejsou přeložené. Ale asi nejsou tak důležité, aby to nabouralo posloupnost děje. Svazek obsahuje kapitoly 55 až 60. A teprve okolo kapitoly 59 se začne konečně dít něco pořádného. Když vynecháte sex a učení fakanů hrát na kytaru, tak se vlastně nic tak zvláštního nedělo. Citát: Špatný vkus je nakažlivý. Jediné nebezpečí je vlastně agent Gale, ale ten se teprve rozjíždí, tak že počítám s tím, že se jeho skutky začnou projevovat až někdy v dvanáctém svazku. V tomto to byla jen rodina, prodej drog, láska a kytara. Jinak se vlastně nic zvláštního nedělo. Co mohlo zvýšit napětí byl jeden malý výlet, ale jeho konec nám tak nějak tvůrci zatajili. Proč? Netuším, asi je to tajné, nebo nějaký breberky. Byl jsem vlastně docela zklamán. Avšak věřím, že vše se teprve rozjíždí a příště už to bude dramatičtější. (POZOR! SPOILER – Bylo mě líto té Stromové lodi, která na konci nedopadla dobře) Citát: Docela mě ohromilo, jak moc se mi to nehnusilo.