Safírová vdova

K přečtení této knihy mě nalákala moc pěkná obálka ani příběh nebyl špatný. Příběh se odehrává v Cejlonu v roce 1935 manželé Eliot a Louisa ,žijí ve spokojeném manželství. Eliot při plachtění přijde o život a po jeho smrti vyjde najevo pro Luisu nečekané překvapení. Opravdu jsem ji obdivovala, jak se s touto situací vyrovnala. Barvitý příběh lásky a zrady.

Obálka této knihy je více jak lákavá, ta tyrkysová modř, mírné mořské vlnění a palmy spolu se západem slunce ve mně vyvolávaly moc pěkné vzpomínky a emoce. Navíc jsem, po čase, chtěla přečíst nějakou romantickou knížku i s rizikem, že nebude nijak překvapivá a bude obsahovat příběh, který jsem již v podstatě mnohokrát četla pouze s jinými postavami a závěr knihy bude jasný od prvních stránek, kdy se objeví chlapsky krásný, neodolatelný hrdina. Ano, nespletla jsem se :-). Navzdory všemu popsanému musím říct, že knížka mě v první polovině i dost bavila. Je napsaná opravdu hezky a autorce se podařilo prostředí Cejlonu, kde se odehrává, se všemi vůněmi a zvuky a pro středoevropana exotickou atmosférou přenést na její stránky. Ale zase se mi potvrdilo, že já prostě nejsem ten pravý čtenář, který klasickou romantickou linku, byť je opravdu vkusně napsaná, ocení. Mě to prostě už v závěrečných kapitolách moc nebavilo. Přesto milovnicím romantických příběhů doporučuji, knížka je napsaná čtivě s autentickou atmosférou. Pěkné 3 a půl *.