Růženka je z příbuzenstva

Knihu jsem si vybrala víceméně na základě doporučení svojí dobré kamarádky, se kterou se většinou shodneme, pokud jde o vkus ohledně dobrého čtení ;-). Ale někdy se nezadaří a já jsem se tímto příběhem bohužel nedokázala nadchnout. Proto půjdu tentokrát tak trochu proti proudu... Přitom se mi dříve od autora do rukou dostaly jeho jiné knihy a ty se mi líbily. A ze začátku jsem byla opravdu spokojená, protože nápad se slonicí Růženkou považuji za originální a zajímavý. Navíc mi i postavy byly dost sympatické. Poté ovšem, co se hlavní hrdina vydá na cestu na pobřeží, aby se své přítěže zbavil, už můj zájem pomalu, ale jistě upadal. Autor sice popisuje celou řadu vtipných situací, ale mně prostě celé to vyprávění nechtělo sednout. Chyběla mi zde (mimo jiné) prostě a jednoduše realita, protože silně pochybuji, že by se něco takového mohlo odehrát ve skutečnosti. Závěr příběhu je potom těžce předvídatelný a happyendový. Ve finále tedy dávám tři hvězdičky a oceňuji také autorovy nápady, které v knize uplatnil, ale vracet se k ní již nebudu. Přesto to nebylo moje poslední setkání s ním, časem mu totiž určitě dám šanci znovu ;-).