Růže pro Kateřinu

Už jsem od pana Jindry zkusil jednu jeho historickou detektivku, která mně ovšem zas tak moc nechytla, tak jsem si chtěl zkusit od něj i historický román, zvlášť že by měl pojednávat o mládí Jana Žižky z Trocnova. No a tak do dvou pětin knihy jsem byl nemile překvapen že to je vlastně zase historická detektivka odehrávající se ve Vršovicích, (nic proti Vršovicím, bydleli tam moji příbuzní, takže to tam celkem znám) která nemá s Žižkou téměř nic společné. Zbytek knihy už se Žižkovi věnoval mnohem víc, autor vychází z těch několika písemných zmínek z doby jeho mládí kde se o Žižkovi píše, ale mně to přišlo takový celý zvláštní, jednak celý styl psaní je takový lehce naivní, jednak je tam pár věcí kterým nevěřím. Vím že se o Žižkovi z doby jeho mladosti skoro nic neví tak se dá hodně fabulovat, ale že by byl výborný lukostřelec o tom pochybuji, u nás nebyla tradice používání lučištníků jako v Anglii nebo Walesu, i v Husitských válkách se používali převážně kuše, pak také nevěřím že by Karel IV. neměl síť vyzvědačů a že to napadlo až Žižku který ji začal tvořit pro Václava IV.

Standardně dobrý historický román o vojenských začátcích Jana Žižky z Trocnova. Jeho chudý otec ho musí vypravit "do služby" na královský dvůr. Začátky jsou docela krušné, protože ani původem ani vzhledem mezi šlechtické synky nezapadá. Obrat nastane, když předvede svůj um ve střelbě na cíl. S jedním okem v mžiku vítězí nad všemi posměváčky. A pak už se karta obrací v jeho prospěch. Nechybí tu ani první láska, bohužel s tragickým koncem. Jan Žižka dozrává, získává zkušenosti i na poli špionáže. Jeho druhá, osudová láska ke Kateřině je podrobena velké zkoušce, ale nakonec vše dobře dopadá. Jsem zvědavá na další díl, Žižkův osud se u vytoužené svatby určitě nezasekne.