Rukověť ke studiu mezinárodního práva 1

Abychom co mohli hodnotiti coby dobru knihu, musí se patrně jednat o knihu. Na této Databázi jsou z nějakého důvodu publikována i znění zákona. Jsou lidé, kteří je hodnotí a komentují jako literaturu - ti lidé jsou zvláštní a jí jim nerozumím, nerozumím potřebě komentovat Ústavu České republiky, vydanou zde pod hlavičkou "antologie". Ale takové sbírky jsou alespoň upřímné - jsou natištěné na levný papír a všechno. Pak tu máte tohle. Někoho napadlo sebrat relativně nahodilou množinu dokumentů více či méně souvisejících se studiem mezinárodního práva a ve zkrácené podobě je vydat v právním nakladatelství na křídovém papíře s pěknými deskami. Proč mi to vadí? Tak asi zaprvé - jedná se o naprosto nechutnou snahu nadělat prachy. Sagit (sám přestřeleně drahý pro jeho relativně monopolní postavení) vám vydá trestní předpisy na 530 stranách za necelých 300 korun. Leges (Leges!) vydá 430 stran mezinárodních dokumentů za 450 korun. Protože je to pěknějšejší. No skvělé! Pak vám učitel řekne, že se to moc hodí na zkoušku a bum, za nulovou práci (k tomu níže) velké prachy! Vlahoš von Rosret by skákal nadšením! Za druhé - existuje patrně mnoho představ o akademické práci. Jsem si ale jistý, že ničí představa nevypadá tak, že se sejdou tři akademici, aby vám vytahali nahodilé dokumenty a zeditovali je do knihy. Kde je to opodstatněné? Tak třeba u komentářů. Proč? No je tam komentář! To je akademická práce. Tohle je plýtvání 1) časem, 2) místem, 3) papírem, 4) penězi. Za třetí - sbírky dokumentů mohou být užitečné (tato ne, jsou dány shora podané problémy) a zdá se lehké takovou věc neposrat. Tak tady se to nepovedlo. Důležitou informací zde je – jedná se o vybrané pasáže dokumentů. Nu a to by měl být zločin. V podstatě to o autorech říká něco poměrně ošklivého - nepochopili základy fungování práva. Netuší, že pro čtení právních dokumentů je naprosto nezbytně třeba čísti je celé. Nebo mít alespoň povědomí o jejich systematice. Čísti nahodilé články bez možnosti uchopit jejich vzájemný poměr nejenže znemožňuje jejich reálnou interpretaci – ono to dokonce kazí mozky právníkům v zácviku. Jako by nestačilo, kolik škody už v tomto ohledu napáchala zhoubná funkce ctrl+f, musí se k tomu připojit i docent mezinárodního práva veřejného. Zajímavý je tu třeba osud mořské úmluvy, kterou se autoři rozhodli přetnout zhruba v polovině - čert ví proč. Tfuj. K tomu je třeba dodat, že selekce výboru není zcela patrná. Člověk pochopí, čte-li výbor z Ústavy, že dostane čl. 1. ale proč je pro takový výbor relevantní článek 3 (Listina jako součást ústavního pořádku), pochopí článek 10, ale proč je relevantní článek 81 (soudy jako vykonavatelé soudní moci)? Jistě, obecně je relevantní to, že ústava chrání základní práva (pramenící z mezinárodních závazků) a soudy budou na státu vymáhat jeho plnění povinností, týkají-li se závazků plynoucích z mezinárodního práva – ale v tomto obecném smyslu je relevantní samozřejmě celá Ústava. No mohu snad konstatovat, že tato... ehm... publikace je poklesem o úroveň níž, než stojí praktika a casebooky. A to jsem si myslel, že níž už jít není zkrátka lze.