Rudá krása

,,My lidé máme v těle čtyři až šest litrů krve. Dost na to, aby se jí pokryla podlaha v místnosti o devatenácti metrech čtverečních. Vím, jaké má tenhle pokoj rozměry, protože jsem ho Saře pomáhala zařídit. Devatenáct metrů čtverečních pokrytých krví. Není tu ani centimetr, který by nepotřísnila rudá tekutina." Tak jako matador v koridě s rudou muletou v rukou, pomalu se blížící k býkovi, aby jej vydráždil k nepříčetnosti..., stejně tak jako tanečník flamenca se svým podmračeně smutným výrazem v tváři, podupávajíc v rytmu hudby - kytary, tak přesně postupují hlavní vyšetřující této knihy, Abad s Barrosovou. Po dlouhé době se mi dostala do rukou velice slušná krimi, která mi niterně mnohem více sedí, než ty, které sem neustále proudí ze Skandinávie s fjordy... Rudou krásu mohu doporučit.

Moc dobrá detektivka, ony ty od španělských autorů mají něco do sebe, nelze to jednoznačně definovat, ale je to tam :-). Škoda, že jsem ji rozečetla těsně před tím, než jsem měla a mám tzv. "plný dům" a i když knihy miluju, jsou chvíle, kdy je třeba užívat si a tvořit si příběhy vlastní:-). Prostě si kniha zasloužila číst častěji než chvilku večer a kdyby tomu tak bylo, věřím v maximální hodnocení. Ale i tak, napínavý příběh, zajímavá vyšetřovací dvojice, trocha psychologie, trocha jiskření a konec, který není úplně překvapivý, ale ani nezklame. Série má více dílů, jestli bude i u nás pokračovat, určitě si přečtu další díl.