Rudá jako oheň

Závěrečný díl série Vanitas od rakouské autorky dočten a já zůstanu u čtyřhvězdičkového hodnocení. Příběh květinářky Carolin se přesouvá z Vídně do Frankfurtu, aby se zde vypořádala se svými nepřáteli. I tento díl je velmi napínavý a akční, plný nečekaných pastí a intrik, převleků...Závěr byl třešničkou na dortu celé trilogie. Kniha nebyla vůbec špatná, najde si své nadšence, ale pro mě se nestala srdeční záležitostí, ani nezapomenutelnou. Toho zla, boje, násilí, vražd zde bylo až přespříliš a čtení mě místy až tak nebavilo.

Tato série je docela zvláštní. Na jednu stranu se četla rychle, když tedy pominu první díl, s tím jsem se trápila, ale hlavní hrdince schopnost Wonder woman nějak nevěřila.  Hlavní hrdinka je taková neohrožená střelkyně ve smyslu, jdu a riskuju. Používá převleky, na všechno má výmluvy, proč tam je. Jenže na to, že jde proti ruské mafii, která už zabila hodně lidí a mafie jí jde po krku, mi přijde, že se moc nebojí a vše ji prochází. Vždy o vlásek unikne.  Ale je to rozhodně lepší varianta než v prvním díle, kdy se bála i vycházet z bytu a jen fňukala. Z Vídně se tedy vrátí do Frankfurtu a rozjíždí tak svoji válku s mafií. Svým promyšleným tahem poštve jeden klan proti druhému. Ale tak jednoduché to také nemá.  Konec byl taky takový nereálný a pohadkový viz scéna s komisařem Tassinim. Ale co už, každý thriller nemusí skončit horově.  Co mě fakt bavilo byly její převleky. Četlo se to rychle a docela mě to i bavilo. Ale přiznám se, že nebýt štafety, tak možná nedočtu.