Rozohraj 13

Tohle není jen o bláznivé vzkvétající lásce 2 studentů, tohle snad psal sám život. Tohle je příběh protikladů ve všech směrech. Student a ragbyová hvězda Johnny se nečekaně seznámí s novou studentkou Shannon. Johnny milovaný rodiči, přáteli, fanoušky, a přesto svým způsobem sám, se žene za svým snem - hrát vyšší úroveň v ragby. Shannon má za sebou to, co by nikdo neměl poznat. Zlobu okolí v podobě šikany a týrání. Jenže ona před ní nevidí úniku. Ti dva jsou k sobě přitahováni neviditelným magnetem, Shannon ho má ráda hlavně jako člověka a ne super sportovní hvězdu. Johnny má pocit, že ji musí chránit před všemi a vším. I když mají své problémy, jejich přátelství roste a i něco víc. Jenže jejich vztah je podroben nejedné zkoušce, záleží, zda jím to okolí dovolí. Shannon je člověk, který vydrží hodně, ale i ten má svou mez. Kdo nenávidí a kdo miluje, kdo doufá v lepší zítřky. Johnny se ocitne v situaci, kdy musí pochopit, o čem život je, jak vše nečekané zvládnout, kdo je skutečně důležitý pro něj. Konec jasně ukazuje, že život není peříčko. Knihu musím doporučit. To jinak nejde.

První díl zdlouhavého young adult příběhu o patnáctileté šikanované a týrané dívce. Pár zajímavých pasáží se bohužel doslova utopilo v obrovském množství nudného výplňového textu a na konci se dočkáte akorát zvratu (a druhý díl v nedohlednu). Ach, jak jsem byla zklamaná. Netušila jsem, že čtu první díl duologie... myslela jsem, že 736 stránek na uzavření příběhu dvou puberťáků bude stačit a druhý díl jsem očekávala o někom jiném (proč jinak by se série jmenovala "Chlapci z Tommenky" ?). Při čtení mi pořád neseděl věk hrdinů (15 a 17 let) s rozhovory, situacemi a tématy. Připadala jsem si (u hlavního hrdiny) spíš jako v románku na vysoké, kde se vše točí akorát kolem sexu a sportu (ragby) a přemítání o kariéře apod. Jeho popularita mi nepřipadala uvěřitelná (na obyčejného puberťáka). Velmi silná láska na první pohled mi na oba dva neseděla, zvlášť na dívku, která sotva dostala první měsíčky. Těch nesrovnalostí tam bylo mnohem, mnohem více (nechci zbytečně spoilerovat). A číst si podrobnosti o hnisajících zraněních jsem popravdě taky moc nemusela. Sečteno podrtženo, kdyby ten příběh autorka výrazně zkrátila a proškrtala a netočila se pořád v kruhu kolem zapírání a neustálých opakujících se situací, bylo by to lepší. Druhý díl už číst nehodlám, bylo by to zbytečné trápení, protože netuším, co tam chce opět na spoustě stránek vypisovat.