Rozmanitosti z historie království českého

Abych neučila baroko jen teoreticky, přečetla jsem letos řádku barokních děl. Moc jsem si to neužívala, až na dvě výjimky: pedagogické texty od Komenského a hlavně, hlavně Balbínovy Rozmanitosti. To je totiž něco! Po pár stránkách mě napadlo, jestli Václav Cílek není Balbínovou moderní reinkarnací :o) Jelikož jsem nadšená turistka a přírodovědkyně, bylo pro mě čtení jako rozhovor se spřízněnou duší. Spousta věcí, které mě zajímají, s občasnou odbočkou k humorné historce (papoušek!), ačkoli ochránce zvířat ve mně místy krutě trpěl. Balbín občas dojímá roztomilou vědeckou naivitou (z dnešního pohledu), s níž dumá, nebo se dokonce pokouší navrhovat vysvětlení pro jevy z říše pohádek. Co má chudák dělat, když o nich opakovaně svědčí důvěryhodné zdroje. Ovšem leccos z přírodovědy už také ví a nové poznatky se snaží šířit. Často chválí své učené přátele, opírá se o jejich znalosti a cituje z jejich informací, jindy zas uvede protichůdné nebo zvláštní názory s dovětkem, že sám o tom netvrdí nic, čtenáři, přeber si. A stojí na straně empirie: "Taková odpověď... se mi zdála přímo směšná. Jako bychom pro přítomný jev měli dohledávat dávné doklady a jako by se měly nejdříve číst knihy o něčem, co člověk právě drží v hrsti." Nakonec, když jsem si k jistému dni nakreslila do svého deníku medvěda hnědého a pár hub s jejich výtrusy pod mikroskopem a zapsala geologické poznámky, jsem si vesele uvědomila, že vlastně už třicet let píšu takové malé Rozmanitosti. A rozma-rně jsem si představila, jak moje ilustrované životní zápisky zvědavě luští mimozemšťan, který přiletěl zkoumat pozůstatky lidské civilizace. Věčná škoda, pane mimozemšťane, že postrádám Balbínův zábavný styl :o)

Na tehdejší dobu velmi rozsáhlé a komplexní dílo. Některým věcem jsem se zasmála, ale je jasné, že od 17. st. věda velmi pokročila. Navíc doprovodné komentáře "Rozmanitostem" jen přidávají na kvalitě.