Rozcestí osudu

Odpočinková kniha, u které už po první kapitole tušíte, jak dopadne, ale stejně chcete číst dál. Kniha se četla hezky, děj ubíhá, řeší se spíše jen zlomové momenty bez omáčky, takže se pořád něco děje. Kapitoly jsou krátké a v ich-formě je vypráví hlavní postavy na střídačku. Díky tomu se kniha těžko odkládala. Ač se jedná o romantiku, pobrečela jsem si a byly i situace, kdy jsem byla opravdu překvapená, kam se děj ubírá... Musím vypíchnout mnoho scén, které byly tak hezky popsané a vystižené, že mi před očima dočista běžel romantický film s veškerými detaily. Příběh je reálný, uvěřitelný a klidně by mohl být "ze života". Postav je pár, jsou hezky popsané a i když na mě moc rychlý, tak vývoj vztahu byl taky hezky vykreslen. Co mi tedy nesedělo k věku hlavní postavy byla mluva. Občas byly některé výrazy "moc" spisovné. Ale to by se vychytalo, kdyby... knihu viděly bety, korektor... Zážitek z knihy mi totiž dost zkazilo nakladatelství a jeho práce (nebo spíš nepráce, bohužel). Kniha obsahuje chyby všeho druhu, sic jsem měla v ruce horší, i tak to bylo dost rušivé. Pár pasáží navíc potřebovalo promazat, upravit, někdy se omývaly věci až moc.. Zkrátka kdyby se knize dostalo péče, kterou si zaslouží, bylo by to moc hezké počtení. Autorka píše hezky a její styl mi vyhovoval, ráda si přečtu i její další tvorbu.

Ta kniha se mnou doslova házela. Hlavní hrdinka mi připomíná mě samotnou, taky jsem tak naivní a důvěřivá. Mám i stejnou kamarádku a bohužel i stejného bývalého. Ondra… ach jo, ten kluk byl ztracený případ hned od začátku. Jeho drzost neznala meze a já se opravdu divím Sáře, že ho nezabila. Ale jeho postava mi chvílemi v příběhu i chyběla, ale pak se objevil a já měla zas úsměv na tváři. Autorka mě ze začátku lehce zmátla, ale pak jsem začínala chápat co se asi děje a mile mě překvapila. Daniela a Sáru doslova osud nakopal do zadku, aby se našli. Jejích životy byly propojeny ještě dřív, než se potkali a já přesně vím, co tím autorka chtěla říct. Vše se děje z nějakého důvodu. Od první stránky jsem byla pohlcena dějem, který se ze začátku lehce táhl, pak mi ale došlo proč. Přišlo mi, že se do sebe až moc rychle zamilovali, ale ok, příběh samotný to nekazí, takže v tom problém nevidim a sama nemam ráda natahování. Já jsem pěnila, smála se, bála se, a dokonce psala Em výhružné zprávy. Na konci jsem malem dostala infarkt, ale dobrý - žiju. Na prvotinu hodně dobré čtení.