Na prvních listech knihy představení všech vystupujících. My dospělí moc nechápeme, proč jsou stavaři jako auta, ale dětem to nijak nebrání v pozorování celoročního cvrkotu na stavbě uprostřed městečka. Auta asi proto, že je to stavba parkovacího domu se servisem. Oživlé nejsou jenom auta, ale i nářadí a stavební stroje, mají tváře a ručičky na práci. Také obyvatelé městečka jsou autíčka. Jedině pes, kočka a ptáci jsou opravdový pes, kočka a ptáci, a po celý rok se různě motají okolo stavby. Dají se sledovat proměny obchodů v okolí, třeba hračkářství, kde mají každý měsíc nový nápaditý poutač nebo knihkupectví s novými nabídkami knih. V lednu vše začalo vytýčením stavební pláně, aby v prosinci vše vyvrcholilo na slavnostní otevírací párty, kde úhelník sedí v rohu a líže zmrzlinu, zmrzlinu točí míchačka a kornouty se zmrzlinou zapichuje do děrované cihly, lopaty nabízejí panáky-olejničky. Jednohubky, ve formě matek, šroubků a podložek, lze zapíjet proudy kvalitního oleje. Nechybí dort ve tvaru pneumatiky s hořící zapalovací svíčkou. A za mixážním pultem to roztáčí dýdžej vibrační dusadlo, aby na parketu mohla křepčit ruční pilka s motorovou pilou. Trochu bláznivý rok na stavbě. Dětem se „postavičky“ líbily a ocenily, že se stále něco děje. Nejvíce je bavilo hledat kočku a psa a komentovat jejich lumpárničky.

Tak tahle se u nás doma nelíbila nikomu. Moc nechápu, proč musí v poslední době dávat všude autům obličeje.