Roj

Nick Webb se primárně soustředí na akční stránku vyprávění a nezdržuje se zdlouhavým úvodem do společenského uspořádání či obšírným popisem novinek na poli kvantové fyziky. Tady se jde hnedka na věc a krátké kapitoly dramatičnost situace ještě umocňují. Přitom ani samotná invaze emzáků se neutápí v odbočkách, takže finální bitva o budoucnost lidstva je na programu dne prakticky během okamžiku. Naneštěstí je celá ta koncepce až příliš jednoduchá. Autor sice hází hrdinům klacky pod nohy a pravidla války nijak nebagatelizuje, jenže opomíjí psychologii postav, takže v některých momentech působí děj malinko prvoplánově. Kapitán je v jádru strategický génius, politik zas zkorumpovaný kariérista, Rusové to myslí „upřímně“ a mimozemšťané se stávají hrozbou v okamžiku, kdy to vyžaduje zápletka. Tahle schematičnost pak dělá brikule i v základní logice padouchů, ovšem uznávám, že v nekomplikovanosti je taky síla. Osobně mám ale raději romány, kde jsou aktéři víc než jen okostýmovaný kanónenfutr.

Na dobré sci-fi je tohle dílko trochu moc jednoduché myšlenkou i vyprávěním. Příliš militarismu a akce na úkor mytologie světa. Hlavní motiv jsem už někde stokrát viděl a četl. Takže žádná sláva se nekoná a zdejší vysoké hodnocení by měly dostávat mnohem originálnější a zajímavější knížky.