Kniha tematizuje rodinu jako základní prvek společnosti a objekt zájmu státu na poli sociálního inženýrství. V prostoru českých zemí ji v časovém období 1918–1989 ovlivňovaly nejen vnější ekonomické determinanty, ale v rostoucí míře také charakter angažmá státu v politikách, které můžeme vymezit na škále od chudinské péče, přes rasové a eugenické přístupy až po univerzalistické projekty pod heslem „všem a rovným dílem“. Kniha popisuje vývojové tendence v dlouhém časovém horizontu, analyzuje roli aktérů na poli rodinné politiky a nevynechává ze zřetele ani expertní diskurzy ve vztahu ke klíčovým problémům právní regulace rodiny.