Richard Lví srdce

Od této knihy jsem mnoho očekával a ještě více dostal. Takhle napsaný životopis je velká paráda.

První ze tří anglických králů, jejichž jméno je Richard, nesl přezdívku Lví srdce a stal se legendou a symbolem, jejichž záře nehasne ani po mnoha staletích. Tahle legenda, stejně jako osobnost, je tématem vyčerpávající práce Jeana Floriho. Vyčerpávající v pozitivním i negativním smyslu. A jelikož to není tak dlouho, co jsem četl knihu věnované Eleonoře Akvitánské, Richardově matce, nemohu si odpustit jistá srovnání. Konceptem je kniha rozdělena stejně jako v životopise Eleonory. Tudíž v první části se Flori věnuje "suchopárnému" (uvozovky skutečně na místě) a striktnímu výkladu politicko-vojensko-společenské dráhy Richarda. V té druhé se pak zaměřuje na jeho osobnost i aureolu legendy. Byl Richard králem, rytířem, králem rytířem nebo rytířským králem? Nuance jemné, důležité a vzájemně se překrývající. Těžko předjímat, která část Floriho práce (či Richardovy osobnosti) je víc fascinující nebo přínosnější. Obě jsou jednoznačně složité, nabité fakty, jejich kompilací a snahou něco rozklíčovat. To se pak odrazilo na četbě, kdy zvlášť ta druhá část byla často už nad moje síly. Především proto, že Flori se možná až příliš rozsáhle zaobírá otázkou rytířství 12. století, přičemž nepochybuji, že se spousta z řečeného objevilo v jeho práci Rytíři a rytířství ve středověku. Tohle bylo snad trochu na škodu, neb Richard Lví srdce na dlouhou dobu kamsi vymizel a text ve snaze představit reálie vypadal spíš jako samostatná studie. Pozor, teď přichází kouzlo akademické práce historiografické. Jakkoli náročné je knihu přečíst od začátku do konci (a jakkoli práce o Eleonoře považuji za lepší), s poslední stránkou před čtenářem vyvstane obraz osobnosti, která se stala předobrazem středověkého rytíře. Krále, který byl rytířem. Rytíře, který se stal největší hvězdou své doby. Panovníka, který vzešel z "rodu ďáblova". Vzpurného syna, veleúspěšného stratéga, nebezpečného protivníka, nejslavnějšího panovníka bojujícího v křížových válkách. Nemluvě o tom, že Richard řádil po návratu ve Francii a vypuštění "z řetězu" víc než při útoku proti Saracénům. Legenda už za svého života, jejíž praporec s vyobrazením lva vyvolává dodnes nemalý obdiv. Navrch Flori přidává onu zmíněnou studii o rytířství 12. století, stejně jako třetí křížové výpravy či situaci na kontinentě té doby. Kniha, která skutečně není odpočinkovou četbou, ale rozhodně stojí za to vzít do ruky, chce-li čtenář prozkoumat cokoli z daného období dějin. Ať už jde o jednotlivá fakta nebo o způsob výkladu historických pramenů. Což je důležité také proto, že na rozdíl od Eleonory, Richard po sobě zjevně nenechal příliš přímých pramenů. Za to ve tvorbě legendy předčil nejenom svoji matku.