Revoluce jednoho stébla slámy

Velmi aktuální text. Pasáže o to, že by přirozené potraviny měly být lokální a dostupné za rozumné ceny jsou jak z ČR v roce 2020 a ne Japonska v 70. letech 20 století. Stejně tak názory na koloběh strojů a hnojiv, která neslouží ničemu dobrému pro lidi, půdu a Zemi, ale jen k udržování chodu soukolí kapitalismu. Hezké zpracování, menší formát, knížka se dá dá dobře vzít do vlaku nebo mhd. Překlad místy malinko drhne, ale je dobře, že vznikl. Vedle konkrétních zemědělských rad je to opravdu zajímavý text o tom, jak toho dělat méně. A jak poznat, co je opravdu důležité.

Jistě, myšlenky jsou zaměřené převážně na plusy a mínusy ekologického zemědělství, na různá srovnání pěstování rýže a jiných plodin a jejich závislosti v kontextu pohodlnějších metod a vědeckého zkoumání. Nemohla jsem z hlavy pustit řepková pole... ehm, a furt jsem si říkala "co by se tam také hodilo, proč jenom tu žlutou kytku." Jenomže autor řeší i aplikaci na růst lidský :). Zabývá se různým dumáním nad (ne)smrtelností a přínosem každého z nás. Jako začít od sebe a obohatit i ostatní. A takhle, kdyby to dělal každý, byli bychom hrozně v pohodě. Zrovna dnes jsem nešla do práce, protože mi ráno bylo blbě. A jednoduše si užívám čas, který mi tenhle fakt přinesl. Čtu si a koukám z okna, něco jsem poklidila a pokecala s kytkama. No, víte jak to myslím. Prostě jsem dokázala využít čas jinak, ale "také velmi dobře." Sice jsem nevydělala ani kačku, ale hřeje mě pocit z odvedené práce. A částečně také to kniha zmiňuje. Důležitost okamžiku a schopnost každého z nás si ji uvědomit.