Řeka života a smrti

no..přesně jedna z knih, kde mi chybí půl hvězdy - dala bych raději 3,5*. nečetla se špatně, asijskou literaturu mám obecně ráda. Ale..na můj vkus tam bylo toho převtělování až moc. začínala jsem se ztrácet, kdo je vlastně kdo. A pak mi úplně nesedělo to, že daná osoba vlastně jen dožívala svůj předchozí život, či jak to nazvat - nehýbala se vpřed, ale vracela se zpátky do minulosti a snažila se vyřešit to, co začla někdy dříve--.-takové sobecké - duše jen prostě vyměnila tělo, jak v počítačové hře..ale přitom novou duši jen vytěsnila ? či jak vlastně, protože třeba Jin Jü ve finále žila dál sama za sebe...ale zpět : Děj mi samozřejmě komplikovala čínská jména, které se navíc některým v rámci "adopcí" a podobně měnily. Navíc v poslední části knihy autor ? nebo překladatel popletli jména otce S´Wanga - příjmení S´ bylo nahrazeno tuším příjmením Ju´ (ach ta moje skleróza) a opakovalo se to na několika stranách za sebou - v jedné větě tak a v druhé jinak. Příběh byl zamotaný, ve vraždách a účastnících bylo postupem času těžké se vyznat. Úplně jsem ani nepochopila "Území mrtvé dívky" - jak ke jménu a legendě přišlo. Každopádně nápad zajímavý, čínská jména poetická, velmi jsem si užívala jejich zdvořilost a formální styl řeči i chování a zavedené rituály (třeba "pobít čelem 3x o zem v rámci úcty a podobně..). Také jejich vášeň a důležitost přikládanou poezii. Do prostředí jsem se zvládla přenést celkem lehce. Horší už to bylo s orientací v ději , kdo je kdo (resp koho duchem posedlý), jaké měl motivy a důvody... Také práce čínské policie stylem "slibuji že tě ochráním" a pak se zabiju při první možné příležitosti, mi úplně nesedla. Celkově nebyla špatná. Byla pro mne zvláštní a ne ta pravá ořechová jak se říká, ale věřím, že si své čtenáře najde.

Čínský thriller na pomezí hororu. Bála jsem se čínských jmen, ale kupodivu v tomto díle mi to problém nedělalo, rychle jsem se zorientovala, kdo je kdo. Je to nesmírně zajímavé a zábavné čtení. Problematika reinkarnace je podávána jako naprosto běžná věc, sama přemýšlím, kým jsem asi byla v minulém životě, a co si z toho pamatuji. Hororové to není, ani příliš tradičně asijské. Moderní čtení, a přestože má 500 stran, uteče to "jako vítr" - jediná připomínka k překladu, toto spojení je tam použito více, než je zdrávo. V podstatě všichni se pohybují jako vítr :-))