Řeka vědomí

Výborná kniha, která je hodně filozofická nebo spíš ukazuje nové cesty filozofie a uvažování o člověku, o tom, co z nás dělá to, co jsme - o vědomí. Různé pohledy, různé etapy v dějinách medicíny. Zajímavé kapitoly o Freudovi, ale nikoliv o Freudovi psychoanalytikovi, jako spíš o Freudovi lékaři a neurologovi; dále o Darwinovi jako významném botanikovi a o Williamu Jamesovi a jeho nadčasových úvahách o povaze paměti a vědomí. Kniha, která otevírá zcela nové obzory v chápání vědomí a fungování mozku, ale i vnímání času, prostoru, barev atd. Doporučuji.

V celkem deseti na první pohled spíše méně, ale přesto dle mého zásadně tematicky provázaných statích představil známý neurolog zajímavý a autorsky autentický pohled na různorodé otázky (nejen) lidského vědomí. Od toho, jak se hýbou a cítí květiny a rostliny, přes překvapivě bohatý duševní život žížal, neznámé (ale kritické) začátky Sigmunda Freuda jakožto nadšence do neurologie, komplexní fenomén lidské paměti (a v jakém smyslu se k ní vztahují jevy jako například plagiátorství, halucinace nebo umělecká tvorba), krátký text o bytostně lidském a každodenním jevu přeslechnutí až po samotné zamyšlení se nad proudem vědomí a faktem jakési dějinné prázdnoty mezi jednotlivými (více či méně) zásadními vědeckými objevy Oliver Sacks nechává své myšlení postupně plynout a nostalgicky pohlíží na tato rozličná a zároveň kolem jednoho „slunce“ se točící témata, jednak jako fundovaný vědec, ale zejména jako člověk na konci své existence, pro nějž hledání odpovědí na tyto otázky nebylo pouze profesním zájmem, ale inspirující životní náplní. „Všichni si do jisté míry půjčujeme látku od druhých, z kultury, která nás obklopuje. Nápady se vznášejí ve vzduchu a my si můžeme, aniž bychom si to uvědomovali, přivlastnit fáze a mluvu doby. () Spornou otázkou není to, že si půjčujeme, nebo imitujeme nebo jsme neoriginální, ovlivnění, nýbrž jak s oním vypůjčeným, imitovaným, odvozeným naložíme“