Reborn

„Umřít, protože člověk nic neudělá, se zdálo horší, než umřít kvůli tomu, že něco udělá“. „Stačily dva roky a příroda si od lidstva všechno převzala zpátky.“ Jak jsem se již zmínil v předešlém komentáři ke knize Remade, strašně mi to připomíná trilogii „Jižní zóna“ od Jeffa VanderMeera z roku 2015 respektive 2017. Anihilace (Remade), Autorita (Reborn) a Adaptace (Rebuilt). Přesně i tady se v dalších dvou knihám hodně vracíme do minulosti, a prožíváme s hlavními aktéry ty doby, před virem a nebo těsně po jeho příchodu. Musím však uznat, že Alex Scarrow v Rebornu nezasahuje až tak do hluboké minulosti, ale spíše se věnuje postupu, vývoji a možným cílům mimozemského „viru“ Malá ochutnávka: A pak, Tome, starý brachu, tady budou ty zatracené následky. Miliony mrtvých. Stovky milionů, možná miliardy. Zhroucená infrastruktura. Ohrožené sítě zásob. Nestabilní vládní systémy. Nějaké země si s tímhle poradí mnohem lépe než jiné. Bude chaos. Labilita. Oportunistické zabírání země a zdrojů. A to končí jak? Atomovkami..... Čekal jsem trochu úpadek ve vyprávění, ale je to stále podmanivé a plné nových a staronových překvapení. Pravda je taková, že tu vlastně sledujeme nejen Leona, ale i jeho otce Toma. Děj se tudíž střídá. Je to trochu nepřehlednější, ale dá se to vstřebat. V příběhu se objevuje baseballová pálka opletená ostnatým drátem (Zdravím Negana), jen škoda, že nedostane víc prostoru, a v jedné hororové scéně určitě každý pozná podobu z příběhem Thing (Věc). Ano, je tu pár věcí, posbíraných z různých příběhů, ale tomu se už asi žádný spisovatel nevyhne. ( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ ) Citát: Tak šílené to tam venku je, když je kulka do hlavy tou „lepší“ možností.

Doufala jsem v něco víc. V něco, z čeho se posadím na zadek. To se ale nestalo. Trochu jásám nad tím, že jsme se příběhově posunuli dopředu, ale k čemu vlastně, když vás repliky člověka můžou v mžiku "zabít". Trochu mi to připomíná Přechod od Justina Cronina tou myšlenkovou věcí. Jasně, knize nelze upřít napětí a pořádná dávka akce. Ale první díl byl prostě lepší. Realita se jaksi upouští do pozadí a autor se vznáší na obláčku fantasy apokalypsy. Takové, která je dost nepravděpodobná, hlavně v chování hlavních postav. Poslední díl si přečtu jen proto, abych se dozvěděla, jak to všechno skončí.