Ranní rosa

Prostinký příběh z Jižního Jemenu o 11leté dívence, kterou chtěli rodiče provdat, upozorňuje na dětské sňatky v arabském světě nikterak sofistikovaně. Naopak je psán velmi jednoduše až triviálně se sáhodlouhým doslovem s mnoha moudry o bídném životě a možnostech žen. Hlavně nám však chce připomenout, že ne všude panuje kultura kompatibilní s naší.

Knížka není žádné literární veledílo, ale je sepsaná, aby upozornila, že jsou stále ještě části světa, kde matka porodí i deset dětí a když dojdou v rodině peníze, tak jedna z dcer je obětována, zámožnému a často staršímu ženichovi, aby se získaly peníze pro rodinu. Nada měla štěstí, že její vzdělanější strýc jí pomohl, když z rodiny v jejích 11 letech před takovým ženichem utekla. Za pomoci Facebooku a internetu našli pomoc, když rodiče strýce obvinili, že Nadu unesl. O případu se dozvěděly i světové organizace, díky kterým vznikly i nové zákony, které posunuly v Jemenu věkovou hranici pro možný sňatek. Nada se narodila v r. 2002, který den to bylo, ale neví, protože pro rodiče je to den jako každý jiný a není to žádná zvláštní událost, ale boží vůle, tak proč se starat o datum, když je důležitější práce, třeba dojít pro dříví, pro vodu nebo prodej katy, byliny s omamnými účinky. Mé hodnocení je za Nadi odvahu, kdy se dokáza vzepřít rodičům a zaostalé tradici.