Rakousko v první studené válce, 1945-1955

Demokratické státy na konci války rozčarovaně zjistily, že slušná část Evropy je obsazená SSSR. Na většině takto „osvobozených“ území byly instalovány loutkové vlády, víceméně jen došlo k nahrazení jedné formy diktatury jinou (někde to chvilku trvalo, ale SSSR na „svém“ území nehodlal tolerovat nekomunistické formy vlády). Panovala obrovská obava, že to samé se stane i Rakousku, z tohoto důvodu západní mocnosti prosadily, aby bylo považováno za první oběť nacistické agrese (a díky tomu nemuselo platit reparace). Skutečnost ovšem byla taková, že bylo spolupachatelem nacistických zločinů (a všichni to věděli). Tím si západní mocnosti chtěly Rakousko naklonit na svoji stranu, Rusko s tím na oko souhlasilo, ale chovalo se k Rakousku jako k pachateli. Ze zóny, kterou SSSR okupoval, vyždímal kolem 1,2 miliardy dolarů (přesná čísla se zjistit nedají, co mohl odvést na východ, tak to odvezl, co odvést nešlo, tak to maximálně hospodářský využíval, ale jen s nejnutnější údržbou). Při „osvobození“ Rakouska rudou armádou navíc docházelo k brutálnímu znásilňování, v některých oblastech odhady mluví až o 25 % žen. To vše vedlo k tomu, že v prvních volbách dostala komunistická strana také pouze něco přes 5 % hlasů, hordy z východu nezanechaly zrovna příznivý dojem. Knížka primárně popisuje politické lavírování Rakouska v prvních zhruba deseti letech po druhé světové válce. Jednalo se o okupované území, západní mocnosti každopádně nevyžadovaly placení reparací, naopak do něj postupně nalily obrovské sumy peněz, aby nastartovaly jeho hospodářský růst (byla tam maximální snaha postupovat přesně opačně než SSSR). Rakousko dokázalo perfektně manévrovat a hrálo na strunu, jak jsou lidé nespokojení a že může snadno dojít k nástupu komunismu (vzhledem k velmi nízké podpoře by to bylo problematické, SSSR vnímal Rakousko pouze jako dojnou krávu, kterou je třeba maximálně využít). Ale díky takovým zprávám byly USA ochotné investovat do Rakouska další prostředky, jen aby nedošlo ke komunistickému převratu. Je to zajímavé čtení, bohužel autor některé věci x-krát zopakuje, takže pak nezbývá zase až tolik prostoru na podrobnosti. V knížce se najdou překlepy, občas se tam vyskytne i nedokončená věta (jak kdyby někdo pár slov umazal).

Popis cesty Rakouska od okupace k nezávislosti za pomoci lavírování mezi Východem a Západem při současném upozadění vlastního podílu na snahách Německa ovládnout Evropu a postavení se do role oběti. Škoda jen stručnosti, asi by si celý proces zasloužil trochu více podrobností.