Po trochu pomalém rozjezdu nabírá děj na obrátkách, je to vlastně postapo, ale takové magické. Hlavní hrdina mi šel občas na nervy a taky mi vadilo časté opakování jmen, snad by čtenář dokázal udržet po dvou větách, o kom je řeč, ne? Cituji: Berg se odvážil nadechnout. Koza ležela bez života. Nic nenaznačovalo, že před chvílí prokázala řečnický talent. Lars uvažoval, jestli má tělo nakopnout, ale nechtěli se mu. Konec citace. Ano, Berg je Lars. Na začátku to bylo dost matoucí. Takových popisů hnutí mysli je v knize víc, přišly mi zbytečné, jinak je to zajímavé čtení, jen mám obavu, že to druhým dílem neskončí. Půjdu do něj a uvidíme. Celkově pěkné tři a půl hvězdy.

Zcela výjimečně hodnotím román ve dvou svazcích různým počtem hvězdiček. Dvě pro první svazek, tři pro druhý. Rozjezd je dlouhý. Hlavní nápad pracuje se šamanismem a astrálním cestováním do parazitického světa Mistrů Záře (nebo jak se to psalo), ze kterého se cestovatelé (zloději, lupiči a jiní, dle toho, jak se zrovna nazývají) snaží ukrást něco užitečného, co by mohli přenést do našeho postapokalyptického světa. To je samo o sobě docela zábavné. Bohužel, po prvním svazku, který je jen vleklým úvodem k cestě tam a nikdy zpátky, se této kratochvíli už téměř nedostává prostoru. Přesto je druhý svazek, který už není jen o tom vykopat hlavního hrdinu z jeho pohodlného pelechu, čtivější. Je to pak už úplně klasický příběh z kategorie "vyvolený na cestě za naplněním proroctví nebo poslání překonává náhodné překážky". Bohužel, úplný závěr je sice optimistický, ale velmi otevřený. Nemám ráda, když se nedozvím jednoznačně, zda ten a ten dopadl tak a tak nebo ne. Příběh by snesl ješte jeden díl o konečném zúčtování. Autorka už ho ale nenapíše. Leda, že by se toho ujmul její manžel. Mají docela blízký styl a asi spolu o svých knihách dost diskutovali, mohl by to docela dobře trefit v podobném duchu. Ani pro mě to ale není příběh, který bych potřebovala číst vícekrát (a překlad je vážně místy příšerný), takže oba svazky pošlu dál do světa.