Punk Paradox

Greg Graffin je můj oblíbený zpěvák z oblíbené kapely a tak mě zajímalo, co napíše o punku. Čekal jsem nějakou "studii" nebo hlubší filosofické rozjímání, ale byly to spíše jen ty paměti. O tom, kde vyrůstal, kam se přestěhoval, o mámě, tátovi, škole.... a později o skládání textu k albu, apod. Některé věci byli zajímavé, ale spousta se jich opakovala ( jako již zmiňovaná práce na albu - jeli jsme tam, psal jsem text, náhrávali jsme, vydali jsme, jeli jsme turné...) a to mě moc nebralo. Bylo to víceméně jen popisné. PARADOXNĚ psal Greg lépe o studijním oboru, který si vybral (evoluční biologie) a vše kolem toho. Pak to, ale chtěl filosoficky uchopit a porovnávat s punkem a to mi přišlo v některých ohledech jen laciné přebíhání zpátky k tématu. Ztotožňuji se s většinou Gregových názorů a potěšilo mě, jak to viděl odjakživa on. Když to zestručním a převedu na svůj pohled. Že punk neznamená stylizaci nakoupenými doplňky, barvení číra, sraní na systém (nebo dělat, že na něj seru a využívat všech dostupných vymožeností) a pak brát mámě u který žiješ prachy z peněženky, fetovat, vyvolávat násilí, apod. Zároveň, že styl jako takový nemá být vlastně uchopitelný. Ať si člověk upravuje zevnějšek jak chce, nebo bere drogy. Je to jeho rozhodnutí. Ať ale tím nikoho neomezuje, nechodí a nekáže ostatním, že on je ten správný vzor punku a jestli ty nesdílíš jeho názory a neposloucháš kapely, který znějí jako vyrachtaný radio z první republiky se zpěvákem, co lépe mluví, než zpívá a s vykradenou hudbou, kde si jen předělá text do češtiny, tak nejsi správnej pankáč? To a více věcí, mi přišlo vždy směšné. Už jen, že jsem vyrůstal na kapelách typu NOFX, Offspring, Rancid, apod. a nelíbilo se mi N.V.Ú., S.P.S.,(poslouchám i české, ale ..) slýchal jsem od "ortodoxních" pankáčů, že poslouchám uhlazenej nebo teplej punk. Nebyl a nejsem prostě dost tvrdej. Pak tu jsou, ale jiní, kteří jsou v pohodě a jsou kamarádští, nic ti nenutí a respektují názory jiných. Myslím, že stejně tak jako já. Těm to tihle pozéři kazí a dávají punku nesprávnou nálepku. Punk mít nálepku vlastně nemá. Trochu jsem odbočil, ale chtěl jsem vysvětlit proč mi je Graffin sympatický. Často psal i o tom, jak potřebovali tým lidí (studoval, měl rodinu,apod.) management, lepší nahrávací studia, pro lepší zvuk, apod. - ale byli odsuzováni těmi typy lidí, o kterých jsem psal. Z toho si člověk, ale nemůže nic dělat. Takoví lidé jsou ve všech možných skupinách. Abych to shrnul. Graffin je dobrej týpek, ale tím se PARADOXNĚ vytrácí to zajímavé na čtení. Máte ho rádi, ale není tam žádná peprná historka, nic pro zasmání, nic co byste už nevěděli, nic nad čím byste se museli dlouze zamýšlet. Vlastně nevím ani komu je kniha určená. Jsem fanoušek, ale tu knihu si už znovu nepřečtu. Je to takové to hm, jako ok, ale..

Autobiografie, která je sice o něco košatější než strukturovaný životopis, ale i tak je poněkud suchopárná.