Punisher Max 5: Otrokáři

Jeden z lepších dílů, tentokrát dospělejší především v tom smyslu, že nakousnuté téma není moc legrační a příběh samotný komiku postrádá zcela. Je tu sice trochu střelená záporná postava, ale z té jde paradoxně víc strachu než humoru. A i když Garth Ennis zpracovává problematiku obchodování s ženami okružní jízdou, dokáže trefně uhodit hřebíček na hlavičku, když poukazuje na ignorování reality ze strany mužské části politického spektra. Jinak je to ale klasika, Punisher narazí na partu grázlů a tu vystřílí do posledního kreténa. Tohle je snad jediná vada na kráse – stavba zápletky postrádá jakoukoliv obměnu oproti předchozím eskapádám. Čím si mě však Otrokáři získali bezpečně, je depresivní zakončení, které má k happy endu hodně daleko. Tady budete optimismus hledat marně. Přestože snahu Marvelu upozorňovat na hnusné skutečnosti kvituji s povděkem, těžko je, bohužel, mohu brát vážně v případě kteréhokoliv z ikonických superbijců. Tohle si zasloužilo samostatný příběh s vlastním hrdinou.

Téma, které se dá vyřešit jediným možným způsobem. Vystřílel všechny ty mamrdy a věřit v lepší konce, protože místo nich vždy nastoupí další. Ušlechtilá myšlenka, ale za mě zatím ze slabších. Tak 4,5. Ale je to Punisher, takže jasno, ne?