Nikdy jsem si nemyslela, že u fantasy příběhu budu někdy brečet. Ani v tom nejdivočejším snu.. ale nereálné se stalo skutečností. Tentokrát v režii Laury Kneidl. No.. vůbec nevím, co napsat. Musím to v sobě vstřebat. Příběh se četl sám. Každý kapitola, každá stránka, každý odstavec, každý věta mě nutila číst dál a dál. Skladbou je to úplně něco jiného než předchozí díl, je to celkem logické, když každý měla ve své režii jiná autorka. Odpadlo tu to nepřeberné množství popisných scén. Což je rozhodně plus. Akce, napětí, nečekané zvraty, ale i překvapení .. od první stránky až po poslední. Možná, co by si zasloužilo menší výtku, tak jsou postavy. Tím, že každý díl napsala jiná autorka, tak mi přišlo, že v každém dílu postavy působí trošku jinak. Jak kdyby se autorky zapomněly domluvit na jednom konkrétním vyobrazení postav. Například Warden na mě působil jinak v prvním díle a jinak tady. Takové jedno malé mínus na celé knize. Jinak, líbilo se mi, že Roxy se Shawem nezmizeli ze scény, jen byli upozaděni. Zprvu mi to přišlo líto, ale Cain a Wardena si prostě zamilujete. Stal se z nich jeden z mých nejoblíbenějších loveckých párů. Krásně se doplňovali a krásně to mezi nimi jiskřilo. Já ten svět prostě miluju. Miluju ty postavy, ať už v Londýně, Paříži nebo Edinburghu. Líbilo se mi, že dějová linka byla zaměřena spíš na blood huntery a tím pádem se hlavními monstry stali upíři. Co byl pro mě emoční masakr, tak konec. Ten jsem rozdýchávala hodně dlouho. Moc se těším na další díl znovu v hlavní roli s Roxy a Shawem.

Tento díl se mi líbil o něco víc než první. Kniha se četla úplně sama. Cain jsem si oblíbila o něco víc než Roxy. Určitě sáhnu po dalším dílu.