První z čarodějnic

Kniha mne zaujala svým názvem u anotací. Je napsaná podle skutečné události, která se stala v 17 století. Historický román, který pojednává o hlouposti lidského bytí. Ženy, které měly dar a učení od svých předků, znaly přírodu a bylinky a věděly, v jakém poměru je namíchat, aby pomáhaly. Porodní bába a léčitelka Margaret byla prostořeká, ale se srdcem na dlani. Neodmítla pomoci ani lidem, kteří se k ní nechovali hezky. A i když jí nazývali posměšně mastičkářkou, když měli smrt na jazyku, povolali ji do svého domu. Kniha je rozdělená na dvě části, první vypráví její manžel Thomas, od jejich seznámení až po smutný konec. Druhou část sledujeme očima Margaret. Soudní proces, svědky, usvědčování z čarodějnictví. Neuvěřitelné báchorky a metody, aby dobrého člověka dovedli na hranici. Někteří sousedi se nechali tak zfanatizovat, že se jí opravdu báli a věřili, že je spolčená s ďáblem, když umí dát lék, který někoho zachrání. Při čtení této knihy máte slzy v očích, sice víte, jak to dopadne, přesto věříte v alespoň trochu naděje, ale celý proces se táhne a je tak moc bolestivý. Kniha je o velké lásce, lidském charakteru, nezdolné síle a čistotě. Maggie položila život za lidskou hloupost a na nás je, abychom její příběh četli a poučili se z něj. Tuto knihu jen tak z hlavy nedostanu. Nádherně napsané!

První z čarodějnic, kniha, která mě okamžitě upoutala nejen svým názvem a obálkou, ale také velmi zajímavou anotací. Téma mě zaujalo a příběh Margaret i Thomase vypadal pozoruhodně, takže jsem si řekla: proč ne? Proč tuhle knihu nezkusit? A zpětně jsem velmi ráda, že jsem se do čtení pustila. Příběh je totiž fascinující. Margaret byla silná žena, která pomáhala lidem kolem sebe, starala se o jejich zdraví a přiváděla na svět nové děti. Její manžel Thomas byl milující muž, i když mi některé jeho pohnutky vadily a nedokázala jsem v nich najít smysl. V závěru knihy jsem ho ale přece jen pochopila a bylo mi ho líto. Je neskutečné, jak pár klevet a několik špatných rozhodnutí mohlo v minulosti stát ženu život. Několikrát jsem se během čtení musela zastavit a celý děj rozdýchat. Všechnu tu nespravedlnost, falešná obvinění a zlobu. Lidské osudy jsou někdy zvrácené a nespravedlivé a právě tohle na mě během čtení dopadalo snad nejvíc. Myslím, že děj z hlavy jen tak nedostanu. Stejně jako ten svíravý pocit, který mě provázel prakticky celým čtením. Jde ale o mimořádnou knihu, kterou doporučuji všemi deseti. Čtení jsem si maximálně užila a jsem moc ráda, že jsem dala knize šanci.