První Samuelova

V celé řadě komentářů je tento poněkud slabší, protože mu chybí hlubší teologický záběr. Přesto je užitečné jej číst. Nabízí především synchronní čtení textu. Snad mohlo být víc zohledněno archeologické bádání a jeho reflexe i v české biblistice.

Podle autorových slov „zabývat se nejen současnou podobou propracovaného literárního díla, ale také stopami, které v něm zanechalo postupné vznikání, znamená věnovat této práci nemálo času a energie, zároveň však prožívat radost z objevování nových poznatků ve starých textech“. První kniha Samuelova vypráví o těžkostech vzniku království v Izraeli. Hlavními postavami První knihy Samuelovy jsou králové Saul a David, další důležitou postavou je soudce, prorok a kněz Samuel. V komentáři najdeme jednak úvodní kapitolu, kde se dozvíme, o čem a jakými prostředky kniha vypráví i základní informace o procesu jejího vznikání. Pak následuje podrobný výklad po oddílech textu (odpovídají zhruba kapitolám, ale jejich rozdělení je tematické). Ke každému oddílu je zařazen úvod, pak autorský překlad Petra Chalupy z hebrejštiny a následují textové a překladové poznámky. Pak je text vykládán po jednom až dvou verších, na závěr se autor zamýšlí nad významem textu daného oddílu. Takto podrobný komentář vybízí k důkladné četbě textu První Samuelovy, která rozhodně není časově nenáročná. Na druhou stranu se díky takové knize můžete seznámit s nejnovějšími poznatky světové exegeze a mnohé texty tak objevit v souvislostech, které vás dosud nenapadly. Poctivé objevování biblických textů je vždy náročné, ale jsem přesvědčená, že vždy za to stojí. Vybírám úryvek ze zamyšlení nad významem textu Chanina chvalozpěvu na narození Samuela v 1Sam 2,1–10: "Chana zobecňuje svou osobní zkušenost: Peniny provokace a Chanina neplodnost slouží k modelovému znázornění událostí, které přesahují příběhy, jež se odehrály v Šílo nebo v Rámě. Ukazuje se, že Bůh je připraven pomoci poníženým a ponížit zpupné. Chanina modlitba se už předem vyjadřuje ke zvratům v osudech Samuelových, Saulových a Davidových, o nichž se bude vyprávět v následujícím textu. V odvážných slovech Chaniny písně se koncentruje mnoho zkušeností, které prožil Izrael a které spojoval se svým Bohem. Tento Bůh byl známý tím, že se zvláště zajímal o znevýhodněné a nepatrným zjednával právo navzdory mocným. Tradice vyrůstající z Bible, a to ani židovská, ani křesťanská, se nikdy nespokojila s běžným tříděním lidí na ty „nahoře“ a ty „dole“, na „plodné“ a „neplodné“, na „bohaté“ a „chudé“, na „syté“ a „hladové“, na „silné“ a „slabé“, dokonce na „mrtvé“ a „živé“. Mocným může tedy Chanina píseň připomenout, že je zde někdo ještě mocnější. Ponížení z ní mohou čerpat naději – nebudou se nacházet stále jen na nejnižším stupni společnosti. Zvrat v poměrech není dílem náhody či osudu. Do lidského života zasahuje Bůh."