První linie Smlouva na život

Mariňáci ji říkají „koule špíny v samotné prdeli známé galaxie.“ Bol som prekvapený. Zo začiatku strašná nuda. Autorov štýl písania mi vôbec nesedel, ale ako náhle sa príbeh dostáva do vesmíru, nemohol som sa od knihy odtrhnúť. Pri mariňáckych scifi je čitateľ väčšinou zasypaný vojenskou terminológiou, no Marko Kloos sa o to snaží čo najmenej. Ďaľšou výhodou je aj posun príbehu. Dej sa zbytočne nezadrháva a rýchlo sa posúva, vynikajúci mimoženšťania, no v tejto knihe ich bolo málo, preto sa teším na ďaľšie pokračovanie. 

Strašně zbožnuji válečné filmy. Dávám si je ale moc nahlas, což by sousedy moc nenadchlo, tak jsem si řekl, že to udělám jinak a něco si spíš přečtu. Tak jsem si našel tohoto autora. Ze začátku jsem se dost bál, že to nedopadne dobře, když je to jeho prvotina, ale je to právě naopak. Marko Kloos má velký potenciál na psaní military sci-fi. První díl zbrusu nové série čtenáři představí nelehkou situaci obyvatel přelidněné Země a jejích kolonií, které se potýkají se stejným problémem. Autor nás z pohledu hlavního hrdiny - armádního nováčka Andrewa alespoň částečně zasvětí do vojenského drilu a náročného výcviku. Můžete se těšit na nadmíru dramatické válečné operace, do nichž se vojenské složky neustále zapojují, a do kterých máme vhled skrze osobní zážitky Graysona. Autor zamyšlí rozjet pořádnou ságu a tak v první půlce knihy čtenáře seznamuje s tím, jak to chodí v armádě budoucnosti. Celkově příběh prakticky nikde nezaostává a čte se krásně svižně. Je to především díky tomu, že se v každé kapitole něco děje a to je jedině dobře. Za mě velký plus. Kloos si s knížkou dost vyhrál a je vidět, že jí psal několik let. Má výborně popsanou vojenskou hierarchii, útoky se zbraněmi, strategie a taktiku. Děj je dost napínavý, akční a není nijak předvídatelný, což mě dost potěšilo. Autor průběžně vykresluje psychologii jednotlivých postav a to i vedlejších. Nestalo se mi, že bych si k nim nenašel cestu a v průběhu čtení mi hrdinové přirosli k srdci. Hlavní postavu Graysona jsem si oblíbil hned. Je to sympaťák se štěstím a smůlou zároveň, ale mrzelo mě, že nedostal tolik prostoru v přímé řeči. Sice se dozvíte vše o jeho osobě, co si myslí v průběhu děje, ale rozhovory – s přáteli, rodinou a dalšími postavami, tak těch tu bylo opravdu málo. Třeba to autor napraví v další knize. Nechám se překvapit. Co se týká popisu bojových scén, tak při nich máte pocit, jako byste tam v tu chvíli byli s četou také a bojovali až do posledního dechu. Třebaže se ale většina instruktáže podobá výhledu z jedoucího vlaku, v podstatných chvílích je rychlost nízká tak, aby si je čtenáři stačili užít a až do dna vychutnat příběh i zdejší atmosféru... Ve finále bych knihu stoprocetně doporučil všem fanouškům vojenské fikce, sci-fi a fantasy. Pro mě to bylo příjemné překvapení a určitě si přečtu další díl. Našel jsem jen jedno mínus a to zvláštní skladbu vět. Tu a tam. Někdy mi to nesedlo... Moje hodnocení knihy je 8/10

"Badass - Saliva" Překvapilo mě, že je kniha tak dobrá. Myslím...až tak moc dobrá. Kniha začne dobře popsaným vojenských drilem. Buď trpět doma v chudobě nebo zkusit jít do armády. I kdyby to znamenalo chcípnout na nějakým šutru. Lepší než doma. A je jedno, že je to vlastně strašně dobře napsaná sranda. Hodně popisná a vy se tam s hlavním hrdinou ocitnete jako naživo. Jenže každá sranda (i to věčný pocení a buzerování) musí jednou skončit. A já byla ráda. Přeci jen jsem byla zvědavá na to nebezpečí z anotace. ZAČÁTEK SPOILERU A že to trvá pekelně dlouho! KONEC SPOILERU Ale nemohu se zbavit dojmu, že kniha byla až moc dlouho táhlá, než hlavnímu hrdinovi došlo, že to není zase až taková pohoda a mě jako čtenáři bylo předloženo, o co jde. Protože po skončení základního výcviku se Andrew dostane (já to nečekala jinak) právě tam, kam nechtěl. A teď to musí nějak zvládnout. Bohužel se děje jenom to jedno. Což je sice dobře popsaná akce, stránky mizí, ale svým způsobem se to stále opakuje. A není to součástí nám známého celku. Prostě lidi někde dělali border, tak to tam vojáci přijdou vyčistit. A já si říkám: "A teď už i trochu toho děje, jo? Ať se dozvím, proč se to děje. Jo?" Asi jenom nevím, jak to napsat bez toho, abych něco vykecala. Ale tohle mi trochu vadilo. Vždycky se něco děje, ale já nevím proč a kdo to dělá, aby mohla být dobře popsaná akce (ve filmu mi ta absence nevadí, ale v knize, kde je prostor, to preferuju.) Ano, první kniha je prostě dobrá. Sice jsem čekala něco jiného, ale co jsem dostala, se mi líbilo. Smlouva na život je dobře napsaný sci-fi military román. A protože osud (čti auror) tomu dá, aby Andrew postupně prošel všemi místy a třeba potom najde to, co mu vyhovuje nejvíc... Ale druhý díl zkusím. Ten se mi podle anotace zdá, že je po obsahové stránce víc celistvý. Viz posledních 50 stran. ***** Jenom jsem občas nechápala překlad. Nebo spíš, musela jsem si určitě pasáže přečíst znovu, abych se utvrdila, že problém není ve mě, ale v textu přede mnou. Uvedu příklad. Jsem voják, totálně zpruzele ležim v nemocnici, pár mojich kámošů zařvalo a vzbouřenců taky vážně hodně, já se dozvím, že ti nahoře tohle celé zametli. "Proč tedy dělají blbé? Proč se tváří, že..." To je v té knize!!! Proč tam není třeba? "Proč ze sebe dělají blbý?" Nebo s trochou fantazie, neznaje původní text? "Proč ze sebe dělají blbce?" Prostě tam byla spousta vět, u kterých jsem si řekla, že tuhle normální člověk takhle neřekne. Natož v téhle situaci jsem vážně nevěřila, že by si to Andrew takhle myslel. To prostě nedávalo smysl :( (A není to kvůli slušnosti, padne tam dost sprostých slov.) A překladatelka je slovenka nebo si chtěla ušetřit práci? Jaksi pozapomněla, že u nás se jména skloňují. "Andrew, ale to už víš.", "Slyšel jsi mě, Andrew?". Toho byla kniha plná :( korekce se na to vyprdla?

Mariňáci ji říkají „koule špíny v samotné prdeli známé galaxie.“ Bol som prekvapený. Zo začiatku strašná nuda. Autorov štýl písania mi vôbec nesedel, ale ako náhle sa príbeh dostáva do vesmíru, nemohol som sa od knihy odtrhnúť. Pri mariňáckych scifi je čitateľ väčšinou zasypaný vojenskou terminológiou, no Marko Kloos sa o to snaží čo najmenej. Ďaľšou výhodou je aj posun príbehu. Dej sa zbytočne nezadrháva a rýchlo sa posúva, vynikajúci mimoženšťania, no v tejto knihe ich bolo málo, preto sa teším na ďaľšie pokračovanie. 

Strašně zbožnuji válečné filmy. Dávám si je ale moc nahlas, což by sousedy moc nenadchlo, tak jsem si řekl, že to udělám jinak a něco si spíš přečtu. Tak jsem si našel tohoto autora. Ze začátku jsem se dost bál, že to nedopadne dobře, když je to jeho prvotina, ale je to právě naopak. Marko Kloos má velký potenciál na psaní military sci-fi. První díl zbrusu nové série čtenáři představí nelehkou situaci obyvatel přelidněné Země a jejích kolonií, které se potýkají se stejným problémem. Autor nás z pohledu hlavního hrdiny - armádního nováčka Andrewa alespoň částečně zasvětí do vojenského drilu a náročného výcviku. Můžete se těšit na nadmíru dramatické válečné operace, do nichž se vojenské složky neustále zapojují, a do kterých máme vhled skrze osobní zážitky Graysona. Autor zamyšlí rozjet pořádnou ságu a tak v první půlce knihy čtenáře seznamuje s tím, jak to chodí v armádě budoucnosti. Celkově příběh prakticky nikde nezaostává a čte se krásně svižně. Je to především díky tomu, že se v každé kapitole něco děje a to je jedině dobře. Za mě velký plus. Kloos si s knížkou dost vyhrál a je vidět, že jí psal několik let. Má výborně popsanou vojenskou hierarchii, útoky se zbraněmi, strategie a taktiku. Děj je dost napínavý, akční a není nijak předvídatelný, což mě dost potěšilo. Autor průběžně vykresluje psychologii jednotlivých postav a to i vedlejších. Nestalo se mi, že bych si k nim nenašel cestu a v průběhu čtení mi hrdinové přirosli k srdci. Hlavní postavu Graysona jsem si oblíbil hned. Je to sympaťák se štěstím a smůlou zároveň, ale mrzelo mě, že nedostal tolik prostoru v přímé řeči. Sice se dozvíte vše o jeho osobě, co si myslí v průběhu děje, ale rozhovory – s přáteli, rodinou a dalšími postavami, tak těch tu bylo opravdu málo. Třeba to autor napraví v další knize. Nechám se překvapit. Co se týká popisu bojových scén, tak při nich máte pocit, jako byste tam v tu chvíli byli s četou také a bojovali až do posledního dechu. Třebaže se ale většina instruktáže podobá výhledu z jedoucího vlaku, v podstatných chvílích je rychlost nízká tak, aby si je čtenáři stačili užít a až do dna vychutnat příběh i zdejší atmosféru... Ve finále bych knihu stoprocetně doporučil všem fanouškům vojenské fikce, sci-fi a fantasy. Pro mě to bylo příjemné překvapení a určitě si přečtu další díl. Našel jsem jen jedno mínus a to zvláštní skladbu vět. Tu a tam. Někdy mi to nesedlo... Moje hodnocení knihy je 8/10

"Badass - Saliva" Překvapilo mě, že je kniha tak dobrá. Myslím...až tak moc dobrá. Kniha začne dobře popsaným vojenských drilem. Buď trpět doma v chudobě nebo zkusit jít do armády. I kdyby to znamenalo chcípnout na nějakým šutru. Lepší než doma. A je jedno, že je to vlastně strašně dobře napsaná sranda. Hodně popisná a vy se tam s hlavním hrdinou ocitnete jako naživo. Jenže každá sranda (i to věčný pocení a buzerování) musí jednou skončit. A já byla ráda. Přeci jen jsem byla zvědavá na to nebezpečí z anotace. ZAČÁTEK SPOILERU A že to trvá pekelně dlouho! KONEC SPOILERU Ale nemohu se zbavit dojmu, že kniha byla až moc dlouho táhlá, než hlavnímu hrdinovi došlo, že to není zase až taková pohoda a mě jako čtenáři bylo předloženo, o co jde. Protože po skončení základního výcviku se Andrew dostane (já to nečekala jinak) právě tam, kam nechtěl. A teď to musí nějak zvládnout. Bohužel se děje jenom to jedno. Což je sice dobře popsaná akce, stránky mizí, ale svým způsobem se to stále opakuje. A není to součástí nám známého celku. Prostě lidi někde dělali border, tak to tam vojáci přijdou vyčistit. A já si říkám: "A teď už i trochu toho děje, jo? Ať se dozvím, proč se to děje. Jo?" Asi jenom nevím, jak to napsat bez toho, abych něco vykecala. Ale tohle mi trochu vadilo. Vždycky se něco děje, ale já nevím proč a kdo to dělá, aby mohla být dobře popsaná akce (ve filmu mi ta absence nevadí, ale v knize, kde je prostor, to preferuju.) Ano, první kniha je prostě dobrá. Sice jsem čekala něco jiného, ale co jsem dostala, se mi líbilo. Smlouva na život je dobře napsaný sci-fi military román. A protože osud (čti auror) tomu dá, aby Andrew postupně prošel všemi místy a třeba potom najde to, co mu vyhovuje nejvíc... Ale druhý díl zkusím. Ten se mi podle anotace zdá, že je po obsahové stránce víc celistvý. Viz posledních 50 stran. ***** Jenom jsem občas nechápala překlad. Nebo spíš, musela jsem si určitě pasáže přečíst znovu, abych se utvrdila, že problém není ve mě, ale v textu přede mnou. Uvedu příklad. Jsem voják, totálně zpruzele ležim v nemocnici, pár mojich kámošů zařvalo a vzbouřenců taky vážně hodně, já se dozvím, že ti nahoře tohle celé zametli. "Proč tedy dělají blbé? Proč se tváří, že..." To je v té knize!!! Proč tam není třeba? "Proč ze sebe dělají blbý?" Nebo s trochou fantazie, neznaje původní text? "Proč ze sebe dělají blbce?" Prostě tam byla spousta vět, u kterých jsem si řekla, že tuhle normální člověk takhle neřekne. Natož v téhle situaci jsem vážně nevěřila, že by si to Andrew takhle myslel. To prostě nedávalo smysl :( (A není to kvůli slušnosti, padne tam dost sprostých slov.) A překladatelka je slovenka nebo si chtěla ušetřit práci? Jaksi pozapomněla, že u nás se jména skloňují. "Andrew, ale to už víš.", "Slyšel jsi mě, Andrew?". Toho byla kniha plná :( korekce se na to vyprdla?