Protestantská etika a duch kapitalismu

Na začátek bych rád, uvedl, že mě velmi pobavilo zapojení Německého ústavu ve Varšavě na vydání této knihy. Nyní k už samotnému obsahu. Kniha mi přijde jako Weberova hezký ilustruje kontrast s Marxem, z jeho materialistickou dialektikou. Oba autoři nám nabízí odlišný pohled na determinanty jednání lidí, což je věc, která mě fascinuje už od dětství a musím přiznat, že souhlasím s Weberem. Weber v knize ukazuje, proč zrovna protestanství a kapitalismus jsou natolik kompatibilní. Z knihy zjednodušeně vyplývá, že je to právě díky prostestankému důrazu na pracovitost a poctivost. Jádrem celé koncepce je augustiánská predestisnace- předurčení toho, jestli půjdete do nebe do pekla. Jak to souvisí s kapitalismem? Shrnu to následovně: Pokud se vám v podnikání daří, máte štěstí, tak vám Bůh ,, drží palce", takže máte znamení že půjdete do nebe. (Povolání ).Prostestanté a především kalvinisté začali podnikat, což naprosto přesně odpovídá tomu,kde kapitalismus vznikl Dalším důležitým pojmem je Vnitrosvětská askeze- podnikání, kontakt z vnějším světem ale ,,nepaříme" nechlastáme ani nemáme rádi hook up culture. Katolíci mezitím zalezlí. Nyní ,když jsem dle mého názoru (posuďte sami) vulgarizoval velké dílo historické sociologie. Tak se můžeme do dalšího postřehu- sekulizace tohoto jednání lidé vesele podnikali, ale náboženský význam se již vytratil, kapitalismus se tak přeměnil v účelově racionální jednání takže ,,sex, drogy a rock an roll" mohlo rozběhnout :D Dovolím si nyní jednu drobnou poznámku všimněte si,jak jsou dnes protestanté obecně liberálnější, než katolíci, kteří spíše tíhnou ke konzervatismu. Příčinu tohoto jevu spatřuji právě v nitro světské askezi a svobodném podnikání, jelikož protestanté by tak více otevření vůči vnějšímu světu, což mělo dopad na jejich liberálnější smýšlení. Katolíci zkrátka volnému trhu nefandili pod vlivem Tomáše Akvinského, který byl výrazně ovlivněn myšlení Platóna, který tvrdil, že vlastní kazí morálku člověka ( v Platónově v případě vládnoucí vrstvy, abych byl přesný), Když už jsem zmínil ekonomické myšlení katolických myslitelů , tak jedinou výjimku tvoří Salamancká škola, která položila subjektivní teorie hodnoty. Narozdíl od Akvinského a té jeho spravedlivé ceny, jejichž znaky: Prodávající nesmí zatajovat vady výrobku a má právo na požadovat, aby cena uhradila všechny oprávněné náklady. Jsou z poloviny velmi diskutabilní právě ve svém druhém bodě, protože výrok: ,,aby cena uhradila všechny oprávněné náklady" nápadně připomíná teorii pracovní hodnoty, kterou zastával mimo jiné Marx. Hledat spojení mezi Marxem křesťanstvím je naprostý nesmysl, určité spojení tam však vidím, jak jsem zde ilustroval, avšak relevance této myšlenky je přinejmenším velmi diskutabilní.

Vynikající kniha, která sleduje pohled různých větví protestantismu od Luthera přes Kalvína po metodisty a pietisty na dějiny spásy a na to, jak žít svůj život na této zemi. Přesah do kapitalismu je jasný - pokud kvůli omezenému svěřenému božímu času nesmíme svůj život prolenošit, pak jej můžeme také naplnit vyděláváním dolárků a centíků - zde je úžasná citace z Benjamina Franklina na začátku knihy. Kniha je ohromě čtivá, čekal jsme suché německé sociologické pojednání a dostal jsem skvělý přehled protestantské etiky. Poznámkový aparát, který tvoří možná polovinu knihy obsahuje zajímavé citace z klasických děl protestantských reformátorů a etiků v původním znění - palec nahoru!