Prokletý sníh

O existenci této knihy už nějakou dobu vím, upoutala mě především žánrem a krásnou obálkou, zařadila jsem ji tedy na svůj (sakra dlouhý) seznam četby. Vůbec jsem tehdy neměla tušení, že se jedná o českou spisovatelku! To jsem zjistila, až když se autorka zmínila na besedě, že o její knize zatím mnoho lidí neví a ráda by větší zpětnou vazbu. Tož :D Není divu, že byla vybrána pro přednášení o tvorbě fantasy světů, jelikož ten její je vážně zajímavý: vyzdvihla bych systém hierarchie, božstva a obřady (volba krále, pohřby). Povedl se rovněž výběr jmen postav a popisy prostředí. Moc mě bavilo rozplétání tajemství bestií, rozbití klišé okolo vyvolené se však moc nepovedlo. Romantická i dobrodružná linka spíše průměrná; hlavní hrdinka mi nevadila, ale ani mi nijak výslovně nepřirostla k srdci. První věta anotace je kec (sama tvrdí, jak měla na rozdíl od ostatních otroků dobré postavení a chce se vrátit domů), úvod byl strašně uspěchaný, vypadat jako mrtvá bývalka svého milého je zkrátka fuj a nechápu tu její neustálou potřebu vyplazování jazyka. Jinak se mi to ale líbilo, na tuzemské poměry rozhodně kvalitní YA počin.

Konečně fantasy, odpočinkové, ale čistokrevné! Jak já jsem za tuhle knížku ráda. Ještě než vyšla, tak jsem si trošku prošmejdila web autorky a neplánovaně jsem se tak seznámila s Deabartem, který mě už v té době poměrně nadchl. Autorka navíc píše lehkým a čtivým stylem, kdy děj příjemně utíká a opakovaně láká ke čtení. Knížka pro mě byla osvěžujícím překvapením. Opravdu jsem si ji užila. Nic složitého, žádná roztahaná rádoby epická sága, jen jedna čtivě napsaná kniha. Pro mě značka ideál. Předložený svět i s jeho zákonitostmi mě bavil. Zvláště jsem si oblíbila příběh o jeho stvoření, který jsem našla na autorčině webu ještě před vydáním knihy. Hrdinové mi byli po chuti, i když nad jejich věkem mi visí drobný otazník, ať už kvůli mé nepozornosti nebo absenci jeho zmínění (ne, že by to v něčem nějak překáželo). Všimla jsem si, že tu někteří čtenáři zmiňují, že jim Tara přišla příliš ufňukaná. Mně přišla "ufňukaná" přiměřeně k dané situaci. Vy byste snad "jásali", kdyby Vás někdo pokusem o utopení vytrhl z Vašeho světa a vhodil mezi bandu cizáků a jejich problémy kdesi v zapadákově, jak jednou zmínila Tara, na druhém konci světa, ať tam laskavě vyřešíte jejich problémy se sněhem? No já bych to teda moc nefeelovala. Tara na některé možná působila ufňukaně proto, že byla napsaná lidsky a jako člověk se také chovala. To je alespoň za mě velké plus. :) Na autorku si ode dneška více posvítím. Už před Prokletým sněhem jsem ji mlhavě znala díky Aldormě (nad kterou bych si taky konečně mohla sednout a trochu ji prostudovat, že). Jsem ráda, že "koulovačkou s běsy" zvládla upoutat moji pozornost o to víc. :)