Prokletí vladyckého rodu

Tady jsem si připomněl stará,už zapomenutá slova.Například mi maminka říkala:nebuď opeslý,nech ty opesloviny.Tanty se u nás nepoužívay,zato podebný výraz ňachty.

Kdo chce číst napínavou historickou detektivku, ať si vezme Vondrušku nebo Bauera. Kdo má zájem si přečíst zajímavý psychologický román o rodinných vztazích, který je nastartován vraždou jednoho z členů, ať si přečte tohle. Navíc zasazené do zajímavé doby, které se věnuje v současnosti snad už jen Jandovský. Navíc detektiv nedetektiv je kněz, nucený svou víru neustále srovnávat s okolím, kde zatím ještě po pár generacích není zakořeněna. Co mi na knize vadí je její jazyk. Autor se asi snaží navodit dobu použitím několika mála historických slov. Ta vložena do jinak zcela dnešní konverzace působí jako pěst na oko. Co nechápu je neustálé požívání výrazu ujec, i když v rámci rodiny se jedná o strýce (otcův bratr).