Prokletí moci

Nějakou dobu mi trvalo si zvyknout na autorův jazyk a styl vyprávění příběhů. Každopádně jsou to precizně a do detailu vypracované příběhy lidí doplněné o rozhovory s aktéry nebo příbuznými aktérů příběhů. Pro mě velmi mrazivé povídání, co vše jsou lidé schopni připravit druhým lidem, aby je náhodou neohrozili na moci. Tohle by nemělo ležet zamknuté v šuplíku, tyhle příběhy je potřeba znát. Aby se historie nemohla opakovat.

Kniha mě příliš nezaujala. Jedná se v podstatě o rozhovory s lidmi z vojenských kruhů, kteří byli v padesátých letech postiženi komunistickými represemi, případně s jejich příbuznými. V čem ale vidím potíž je to, že rozhovorům chybí kontext. Uznávám, že kniha je třicet let stará, a na počátku 90. let byly nových odhalení ohledně těchto kauz plné noviny, spousta lidí ještě měla procesy ve své paměti, byli jimi postiženi, a po tomto tématu byl mezi veřejností hlad. Leč dnes už je doba jiná, a bylo by třeba knihu doplnit. Připojit vícero ze životopisů aktérů kauz, popsat alespoň stručně průběh procesu, ideálně připojit kontext konkrétní dobové situace, a pak teprve se pustit do přepisu rozhovorů. Rozhovory navíc mají dosti nepevnou strukturu, a ještě se občas prolínají s dalšími komentáři, čímž vzniká trochu zmatek. Z hlediska rozhovorů jde ale jistě o užitečný pramen k době. Mě osobně zaujal nejvíc až poslední rozhovor, který se týká hlavně mechanismu represí z hlediska aktérů.