Prokletí mamutů

Ekologická sci-fi? Další ze soudku: “Tvářím se jako sci-fi, ale vlastně už mě tak trochu žijete, o to víc vás ze mě bude mrazit v zátylku.” Tohle bylo skvělý! Děsivý, ale skvělý. Novela, kterou jsem vdechla, nedala se totiž odložit. Skvěle napsané, sugestivní, podmanivé, děsivé ve svém zrcadlení společnosti. Červenou nití příběhu je vymírání druhů, které nahlížíme ze tří dějových linek. I přesto, že je kniha opravdu krátká, se autorovi podařilo všechny tři linky dobře ukočírovat a žádná mi nepřišla ochuzená. Samozřejmě, že nejdou úplně na dřeň, ale svojí strohostí a naturálností mě zasáhly, i přes svůj kratší rozsah. Myslím si, že kniha může rozhodně oslovit i ty, kteří sci-fi příliš neholdují. Najdete tu totiž spoustu zajímavých myšlenek a obraz světa, který jde se svojí chamtivostí přes mrtvoly, a to doslova. Skvělý čtení!

Nayler opět nezklamal, i když tentokrát nešel tak do hloubky jako u chobotnic. Jeho novela o mamutech nadnáší řadu zajímavých otázek, jasná je ale jedna věc. Pokud je někde nějaký problém, pouze bojovat s následky nestačí, je třeba snažit se řešit i příčinu. A z příběhu vyplynulo i jedno důležité poselství, i když nevím, jestli to bylo úplně zamýšlené. Na nějaké oživování mamutů se vyprdněme a raději napněme všechny síly k ochraně druhů, které ještě přežívají, ale dlouho už by nemusely.