Projekt Zásnuby

Za knihu k recenzi děkuji @nakladatelstvijota a nejlepší Lence. Priscillu vyhodí z práce za chybu, kterou neudělala. Je to na prd, ale díky tomu ji může kamarádka Tina plně zaměstnat plánováním nejlepších zásnub a následné svatby vůbec. Chce totiž požádat o ruku svého přítele Ryana. Jenže to ani jedna netuší, že Ryan už plánováním zásnub pověřil Olivera, kterého Priscilla nemůže ani cítit. Jo, takhle dopadá to, když si dlouhodobě z někoho nevhodně utahujete. Myslíte, že s spolu ti dva dokáží díky vzájemné nevraživosti spolupracovat a postarat se kamarádům a nezapomenutelný zážitek? Co když mezi nimi ale přeskočí malá jiskra? Vznikne něco víc? A co když Oliver svoje podle Pris nejapné poznámky nikdy nemyslel jako urážku? Zavládne mezi nimi mír? Jaké rodinné hry najdou v chatě a kdo vyleze na střechu? A hlavní otázka, proč se Oliver vracel k lavičce a co tam navždy zanechal? U Pris chápu, proč Oliverovi neskáče hned kolem krku. Ono když Vás někdo dlouhodobě systematicky uráží tak si jej hned nezamilujete. Ambiciózní plány zásnub mi vyrazily dech stejně jako člověk, který Pris vlastně nadbíhal a nemyslím tím Olivera. Zkrátka a jednoduše, tento příběh i postavy si naprosto zamilujete.

Za recenzní výtisk moc děkuju @nakladatelstvijota a @lucie.pise – díky nim jsem se mohla pustit do Projektu zásnuby a zase si trochu potrénovat bránici. Od autorky už mám za sebou Hate Mail, který mě bavil o chlup víc. Ale nebojte, Projekt zásnuby rozhodně není žádná literární tragédie – jen prostě Hate Mail nasadil laťku tak vysoko, že by ji nepřeskočil ani olympijský skokan o tyči. „Chci tím říct, že když se pro něco nadchneš, neohlížíš se napravo nalevo. Vsadil bych se, žes ten svůj nápad moc nepromyslela.“ Priscilla je hlavní hrdinka, která je tak trochu praštěná, tak trochu roztomilá a tak trochu „prosím tě, uklidni se“. Občas vám poleze na nervy, ale stejně ji budete mít rádi, protože je to člověk, který by pro své přátele klidně skočil do hořícího domu. Nebo aspoň do fronty na poště. „Jsi ta nejhorší ženská, jakou jsem kdy potkal.“ A teď k těm zásnubám. Priscillina nejlepší kamarádka Tina se rozhodne požádat Ryana o ruku a svěří organizaci celé akce právě jí. Jenže Priscilla se náhodou dozví, že Ryan má úplně stejný nápad. A protože dvojité zásnuby nejsou úplně to, co si Tina vysnila, nezbývá než spojit síly s Oliverem – mužem, kterého Priscilla nemůže vystát asi stejně jako mokré ponožky. „Naštvu se. Nejradši bych ho uškrtila. To je lepší. S těmihle pocity se lépe ztotožňuju.“ A tady začíná ta pravá zábava. Jiskření mezi nimi je tak silné, že by s ním šlo rozsvítit menší vesnici. Jasně, všichni víme, kam to směřuje, ale vůbec to nevadí – cesta je totiž plná humoru, trapasů a momentů, kdy si řeknete: „Jo, tohle bych přesně udělala taky.“ „Páni, ty vedle mě opravdu nemůžeš strávit víc času, než je nezbytně nutný, co?“ A ano, souhlasím s Priscillou – pompézní zásnuby nejsou nic pro mě. Ale proti gustu… že ano. „Jak jsme mohli být tak hloupí a jednoduše se toho druhého nezeptat?“ Knihu doporučuju všemi deseti. Zhltla jsem ji za dva dny a smála jsem se ještě tři další. Pokud potřebujete něco na zvednutí nálady, tohle je přesně ono.